Hodiny

Strážníci by směle mohli vydat knihu receptů na téma Kuře stokrát jinak. 

Po vzoru televizního kuchaře by však postupovali následovně. Pro kuřecí recepty potřebujete kuře. Nemáte-li kuře, dejte tam jinou drůbež. Nemáte-li jinou drůbež, dejte tam jakéhokoliv opeřence. Pokud nemáte opeřence, šoupněte tam opici. Jeden nový recept řešili v podvečerních hodinách v potemnělé ulici.
Na operační středisko zavolal svědek, který oznámil volně loženou osobu pravděpodobně mužského pohlaví. Když hlídka dorazila na místo, spatřila chlapíka (ano, podezření oznamovatele se potvrdilo), který ze všeho nejvíce připomínal ciferník hodinek. Zatímco ramenem sdílel styčnou plochu s dlažbou, dolními končetinami se odrážel tak, že opisoval kolem ukotveného ramene kružnici. Drobné mrholení mu umožňovalo poměrně plynulý pohyb, který začal drhnout až ve chvíli, kdy došlo k vysušení betonového podkladu.
Strážníci muže zastavili přibližně ve čtvrt na tři (či podle úhlu pohledu osm čtyřicet šest) a jali se zjišťovat, cože to tam provádí. Otočky muži zjevně zamotaly hlavu i patu, neboť jeho počáteční odpovědi hlavu ani patu neměly. Poté, co se vnitřně stabilizoval, ze sebe vysoukal sdělení, že se snaží postavit. Pak se zamračil a soustředěně prohlásil, že je v jeho plánu zjevně nějaký zádrhel. Následně začal znovu rotovat, přičemž vydával bzučivé zvuky jako moucha lapená v mucholapce. Strážníci ho nechali oběhnout kolečko, načež ho opět stopnuli, tentokrát za pět půl šesté a nabídli mu pomocnou ruku (až čtyři) při řešení jeho problému. Muž po náležitém zvážení, které hraničilo s mikrospánkem, nabídku akceptoval a během mžení byl v okamžení na nohou.
Již ve vertikální poloze objasnil, že více než spořádaně seděl na lavičce, nicméně vinou zrádných kapének vody, které pokrývaly obliny sesle a možná i tím, že požil trochu kapének vodky, sklouznul jak Orel Eddie po miniaturní verzi skokanského můstku. Z místa neplánovaného doskoku ho dostala až hlídka. Pod dohledem strážníků pak muž prošel zázračnou proměnu. Jeho počáteční pohyby odpovídající právě narozenému muflončeti se vzápětí transformovaly do kročejů uherského oficíra. Možná po pár lahvích tokajského, ale přece jen důstojníka.
Nakonec odkráčel směrem k nádraží, aby se hrdě vrátil do sousedního města, odkud si udělal poznávací výlet s nečekaným přesahem.