Hlasy

V refrénu jedné písně interpretka pěje něco jako“ Je jedno, jaký je plán…“ a má recht, holka. U jakéhokoliv plánu je jediná jistota. Že se může pokazit. Což ostatně mohou potvrdit tři muži, kteří takový plán A až Z kuli. Ale od začátku. Na stálou službu zavolal senzibilní muž, který uvedl, že slyší hlasy. V dnešní době by na tom nebylo nic divného a mohlo to být způsobeno rozličnými faktory. Na vině mohly být ozvěny mimozemského únosu a prozvuky sond umístěných někde v těle. Také to mohlo býti způsobeno neklidnými dušemi z neolitického pohřebiště, na němž stál domek oznamovatele. Nebo prostě jen slyšel hlasy, o čemž byly napsány vagóny traktátů. Vzápětí však muž objasnil, že tyto hlasy nejsou jen výplody jeho vnímavé mysli, ale jsou spárované s korpusy. Konkrétně tedy pořádně hmotnými těly tří mužů, kteří hovořili v temnotě opodál. Dokonce i konverzace trojice byla dosti podrobná. Dle tohoto náhodného posluchače si debatní kroužek vybral jako zdroj svého zájmu sousední dům, který hodlal navštívit. Nepřítomnost majitele nebyla na škodu. Naopak ji trojice považovala za nezpochybnitelnou výhodu. Zatímco spřádali plán, zdali oknem či dveřmi, netušili, že se jejich hlasy nesou na křídlech noci až k pozornému sousedovi. Ten neváhal ni chvíli a prodloužil přenos o pár kilometrů dále. Tmu prozářily majáky a během okamžení měli strážníci jak zaskočené hlasy, tak hlavně jejich majitele. Ukázalo se, že slyšet hlasy není vždy od věci. Každopádně pokud se vám to děje pravidelně, buď máte netěsnící stoupačky, nebo je dobré vyhledat pomoc odborníka.