V den oslav naší státnosti dělali lidé různé činnosti.
Někteří využili krásného počasí a vyrazili na povolené návštěvy lesních zákoutí. Jiní, vybaveni našimi radami, jak se chovat na hřbitově, šli zavzpomínat na zemřelé. A další potřebovali naši neodkladnou pomoc. Na tísňovou linku zavolal muž, že byl i s přítelkyní napaden neznámým chodcem. Ačkoliv oznámení znělo poněkud zmateně, nic nebylo ponecháno náhodě a na místo vyjela nejbližší hlídka. Ukázalo se, že oznamovatel není strážníkům tak úplně neznámý. Dle jejich zkušeností se muž čas od času pomocí vhodných prostředků mentálně nořil do jiných dimenzí a jeho chování pak bylo mírně řečeno chaotické. Hned začal strážníkům sdělovat, kterak došlo ke zmíněnému ataku. Dle něj se na chodníku míjel s neznámým mužem, kterýžto neměl zakryté dýchací cesty. Právě v tu chvíli ho měly napadnout viry. Strážníci oznamovatele uklidnili a následně kontaktovali i nedaleko stojícího nositele možných útočných virů. Poučili ho o nutnosti používat roušku při kontaktu s dalšími osobami. Všichni se pak spokojeně rozešli k domovům.