Profesionální závodníci obvykle otevírají šumivé víno až po průjezdu cílem a většinu stejně vybryndají na okolo křepčící dav hostesek v bikinách. Amatérský řidič to vzal z druhého konce. Toho špatného. Krátce před půlnocí oznámili zdravotníci z nemocnice, že areál opouští muž, který rozhodně notně požil. Protože mu to po vlastní ose nešlo zrovna nejlépe, sedl do auta a vyrazil do ulic. Pro větší nenápadnost navíc ani nerozsvítil světla. O sto dvacet vteřin později se už za něj zavěsila motohlídka, která naopak pro větší nápadnost rozsvítila majáky. Nějakou chvíli trvalo, než řidič pochopil, že má zastavit, ale nakonec mu to sepnulo a zajel ke krajnici. Když vystoupil, bylo jasné, že by bylo lepší, kdyby seděl. Skelný zrak odrážející modré záblesky lépe než zrcadla Hubbleova teleskopu, chůze, za kterou by se nemusel stydět ani námořník vystoupiv na pevné molo po pěti letech na zaoceánské lodi a ztuhlost sanice odpovídající minimálně třem hodinám v kryokomoře dávaly tušit, že je jeho krev notně naředěna. Tušení se přetavilo v jistotu, když při dechové zkoušce nadýchal bez tří desetin dvě promile. Další pokračování v jízdě mu pochopitelně strážníci zatrhli a omezili mu i pohyb po vlastních. O pár minut později si již zadrženého řidiče přebírali kolegové z republikové policie.