Na stálou službu se obrátila vnímavá svědkyně, která sdělila, že pozoruje černého opeřence, který je od přírody předurčen k letu, nicméně nelétá. Prostě jen popochází jak nějaký přihlouplý tučňák, místo aby létal, jak se od hrdé vrány očekává a perforuje zobákem zeminu. Na vině byla dle ní nejspíš nějaká skrytá vada, choroba nebo zranění. Protože by kolem mohl běžet nějaký zvídavý pes či nevyzrálý nezdárník, který by ptákovi ublížil, poprosila o jeho preventivní záchranu.
Takový odchyt vrány, byť hopkající, není jen tak a je nutná příprava náležitého vybavení, pročež si pro něj hlídka nejprve zajela na služebnu. V akčním trháku z osmdesátek by z toho režisér vytřískal několik stylových záběrů. Avšak na rozdíl od plukovníka Johna Matrixe, který by si za tónů husté muziky maloval obličej krémem na boty (nebo popelem smíchaným s velbloudími slinami) a po těle instaloval všechny možné zbraně, jimiž by nebohého příslušníka čeledi krkavcovitých anihiloval, dezintegroval a ponížil k tomu, si strážníci připravili jiné propriety. CPZ (nikoliv celu předběžného zadržení, ale celulózové převozní zařízení) třicet sedm na čtyřicet a na dvacet devět, oproti nezdárníkovi vyzrálý trojúhelník sýra ementálského typu (po tom podle moudrých knih vrány a lišky jdou), froté prostěradlo s dírami (ty neměly žádnou funkci) a podběrák na ryby. Takto vybaveni vyrazili na záchrannou misi.
Po příjezdu na místo spatřili vránu a vrána naopak spatřila je. Dokonalý vizuální soulad. Chvíli se navzájem pozorovali, načež vránu zaujalo něco důležitějšího v trávě. Hlídka zvažovala nejlepší postup, kterak bezmocného ptáka spasit a přitom zachovat důstojnost uniformy, zatímco opeřenec nejspíš dumal, jestli je ten vypečený nedopalek cigarety jedlý. Strážníci nakonec zvolili taktiku rychlé akce, která by ptáka šokovala a přimrazila na místě, dřív než na svých krátkých nožičkách uteče. Popadli krabici a vydali se k němu.
Být to fyziologicky možné, zvedla by vrána překvapeně obočí, avšak takto jen zvídavě naklonila hlavu. Od spásy ji dělilo již jen pár kroků, když vrána od svého špačka s pohrdavým zakrákáním vzlétla a usadila se vysoko na stromě. Na pokyn, aby se okamžitě vrátila a nechala se zachránit, nijak nereagovala, načež hlídka vyklidila pole a odjela.
Jelikož vráně od nelétavců již nic nehrozilo, lze považovat misi za úspěšnou.