Krátce po desáté hodině večer, v době zavíračky, vyjížděli strážníci do jednoho marketu, kde měla ostraha problém se zákazníky. Hlídka na místě zjistila podroušený pár, který se odmítal hnout. Velmi hlasitě se dožadoval slevy na zboží, které mělo být v akci, ale nebylo. A bez slevy se nikam nejde. Logické argumenty, aby situaci řešil druhý den s vedením prodejny, se odrážely od mužovy lihové neústupnosti, jako luštěnina od zdi. Když nepomohly prosby, žádosti ani výzvy, museli strážníci zatvrzelého muže z uzavřeného obchodu decentně vyvést. Na čerstvém vzduchu vstoupilo divadlo do druhého dějství. Být to na prknech znamenajících svět, ozvalo by se nejspíš: „Svůj batoh odhazuji v dáli a s grácií tam leží on, bundu pomalu spouštím, jenž mne halí a tasím, luzný těla sklon“. Takhle však jen batoh letěl teatrálně na asfalt, následován bundou, mobilem a peněženkou. Cyrano se pak demonstrativně připlácl na služební vůz. A zatímco se sám zkušeně fixoval na kapotě, křičel cosi o policejní brutalitě a okolostojící strážníky žádal o odvoz a exekuci před popravčí četou. Svůj výstup ukončil až s příjezdem další hlídky. Jelikož se od publika dočkal jen vlažného potlesku, nedošlo ani k žádnému přídavku. Poté, co nadýchal jeden a půl promile a pochopil, že by jeho další cesta mohla vést na záchytku, posbíral si své věci a společně se ženou odešli do noci.