Všední noc

Divá noc

Uprostřed týdne to bývaly takové klidné noční služby a výlet za hranice všedních dnů nastával až o víkendu, kdy lidi nasávali jak tepláky v rybníce. Časy se holt změnily a ani v půli týdne není mrtvo.

• Vše započala rozšafně dovádějící signalizace alarmu, která hlásila nezvaného hosta v zamčené knihovně. Na nelidného ducha nuceného přečíst Padesát odstínů šedi či uklízečku (čtoucí dobrovolně) bylo ještě brzo, takže byl původce označen visačkou „neznámý“.
• Prakticky vzápětí přichází oznámení o podroušené ženě, obtěžující podivným chováním děti na hřišti. Strážníci nalezli třicátou sedmou reinkarnaci Michaela Jacksona, která s ním však měla společný jen klobouk. A i ten byl podobný spíše hučce Huckleberryho Finna. Žena, která se do Krále popu stylizovala, se domnívala, že výkřiky, trháním rozkroku a šoupáním nohama v protisměru přivedla na svět hudebního mesiáše. Nepřivedla. Přivedla jen uniformy. Vzhledem k neblahým zkušenostem mrtvého zpěváka s dětmi, nehodlala hlídka nic riskovat a po ztotožnění kvíčalu z dětského hřiště vyexpedovala.
• Jen o chvíli později došly síly menšímu nákladnímu vozu uprostřed hlavního tahu městem. Jak už to tak bývá, vzdal to těsně před křižovatkou. Modrý maják a žluté vesty zajistily dostatek času a klidu, aby šikovné ruce mechanika našly zlotřilou součástku a stávkujícímu vehiklu domluvily.
• A hned tu máme dvě tradiční kontroly bezdomovců. Jablečné víno (ano, tajemství, že jde dělat i z hroznů, známe) rychle opouští přechodný pobyt v krabici a pijáci se snaží dostat do těl co nejvíc tekutin, než hlídky dorazí.
• Přichází první, respektive poslední, krádež. Jeden člen partičky se rozhodl přilepšit druhům vodkou (nesplést si s vodou, jelikož tu evidentně neviděl několik týdnů). Předpokládáme, že se chtěl podělit, protože jemu by stačil stakan, aby se uvedl do stavu blažené nevědomosti, a přitom ukradl čtyři lahve.
• Signalizace narušení se cítila odstrčená, a tak na sebe opět upozornila. Pro trochu toho oživení tentokrát z opačného konce města. Hodně opačného. Okna, dveře, střecha, sklep, ticho. Až na tiché pavoučí říhnutí. Chudák moucha. Mortal combat na čidle měl jasného vítěze.
• Majkl podruhé. Tentokrát si vybral ubytovnu stavebních dělníků, kam se snažil dostat z nějakého důvodu. Tedy spíš se snažila, protože se stále jednalo o stejnou ženu. I tentokrát strážníci rozsvítili tři červená X a dotyčná bez talentu nepostoupila ani ze základního kola.
• V noční tmě pak hlídka zahlédla týpka, který vysadil odpadkový koš a ozdobil jeho obsahem ulici. Vzhledem k zjevné absenci basketbalového míče (i když ho měl možná pod tričkem) a dalších hráčů to na streetball opravdu nevypadalo. Týpek naopak strážníky nezahlédl a v jeho očích se zračilo nefalšované překvapení, když ho s otcovským pochopením oslovili. Jelikož v jeho těle byl nejen RUM, ale i sběračské DNA, vše do posledního písmenka, respektive papírku, uklidil.
• Slastné chvíle klidu a spánek těch, co jim za pár hodin měl zvonit budík do práce, narušila partička bouřlivě probírající vliv vrtání žížal na rotaci země. Slovo dalo slovo a debatní kroužek byl rozpuštěn a vypuštěn jako továrník Bierhanzl. Pochopitelně ne do vany, ale k domovu.
• Přichází zoufalá žádost neméně zoufalé recepční. Do hotelu se záhadným způsobem vloudil neznámý opilý muž a bezprizorně se courá po objektu. Strážníkům pochopitelně tak neznámým nebyl, neb se jednalo o jednoho člena místní pouliční aristokracie. Ten lstivě proklouzl recepcí se zručností ninji kříženého s dervišem a hledal záchod, kde by spokojeně přespal, protože se mu nechtělo chodit až do squatu. Hlídka mu bivakování před vrcholem přerušila a odeslala ho do základního tábora.
• Následoval výjezd k hlasité hádce, která oblažuje široké daleké okolí. Ukázalo se, že se jeden z obyvatel města dostal do ostrého sporu sám se sebou. Když mu došly argumenty, použil pár debatních faulů, načež se urazil a již se sebou nepromluvil. To bylo to nejlepší řešení. Při odchodu se sice zdálo, že má snahu se udobřit, ale jelikož již žádná stížnost nepřišla, vypadalo to na tichou domácnost.
• Signalizace alarmu rozhodně tichou domácnost nepodporuje, tak si do třetice broukla. No, broukla. Spíš zaječela. I tentokrát to byl naštěstí z její strany spíš takový veselý noční žertík k udržení pozornosti.
• Na závěr pak platilo velké moudro, že je lepší být ve správnou chvíli na správném místě, než být úplně někde jinde. Hlídka totiž objevila v liduprázdné ulici podchlazenou ležící ženu, kterou postihl epileptický záchvat. Zabalit do folie, ošetřit, zavolat sanitku, naložit a odjet trvalo sedm set dvacet jedna sekund.

Čímž byl pro tuto noc účet uzavřen a mohlo se jít domů. Ačkoliv pět minut po nástupu ranní směny začal kolotoč nanovo. 

Vytvořeno 25.8.2021 13:06:26 | přečteno 60x | miroslav.kominek
 

Čísla tísňového volání

112IZS
150Hasiči
155Záchranka
156Městská policie
158Policie ČR
load