S dvanáctým úderem kostelního zvonu, který hlásil pravé poledne plus mínus sedmnáct a půl minuty, oznámila svědkyně na tísňovou linku podezřelé chování ještě podezřelejšího muže. Ten se pomocí rozličného ručního akunářadí pokoušel zdolat bytelný zámek u jedné z garáží. Prozatím bezúspěšně, ale bylo otázkou času, než bariérou pronikne. Denní doba vloupání příliš nenahrávala, avšak pod svícnem bývá největší tma, a když se člověk tváří dostatečně suverénně, dokáže klidně projít ochrankou a vyvěsit obří karmínové spoďáry na letitou baštu naší státnosti. Ostatně agenti v aféře Watergate vystupovali dlouhá léta jako instalatéři, ačkoliv do koupelny lezli leda kvůli štěnicím. Nejbližší hlídka tedy pustila majáky a obrátila svou pozornost ke zmiňované garáži. Zde skutečně nalezla věkovitého muže, který s dechovkou na rtech prohrával boj s visacím zámkem. Šetřením se ukázalo, že bojoval za dobrou věc a snažil se zpřístupnit útroby garáže novému nájemci. Jelikož nežádal žádné pomoci, popřáli mu strážníci mnoho štěstí, přidali pár nevyžádaných rad a odjeli.