Zapeklitý případ
25.11.2021

Zapeklitý případ

Velkou část případů se nám daří dotáhnout do konce. Jsou tu však takové, se kterými si lámeme hlavu posledních pár dnů. Co dnů, měsíců. A
 
Mrazíky
25.11.2021

Mrazíky

Na údery prvních mrazíků reagují ve světě různě. 
 
 

Aktuality

25.11.2021
Zapeklitý případ
25.11.2021
Hlasy
25.11.2021
Mrazíky
Všechny aktuality

Víkendová noc

PM

Slavný detektiv by popsal víkendovou noční službu asi následovně:

Začíná noc. Bouchačka, výstroj a rozpis úkolů mne tíží jako svědomí odsouzence v cele smrti. Vnitřek služebního vozu, který se na dlouhé hodiny stane mým domovem, mě vítá jako stará milenka. Chladně. Úřední lejstro je proti tomu vášnivý pamflet. Mlha mezitím objímá celé město. Mé město. Z vysílačky poprvé zachrčel známý hlas. Je to posel zpráv. Dobrých i špatných. Žádá o kontrolu nádraží, kde se nějaký vagabund dožaduje příjezdu andělů v bílém. Stáčím vůz a jedu. Černá uniforma musí stačit. Stačila. Chlap se chtěl jen ohřát. Hlas z éteru mne oslovuje stejně často jako advokát mé bývalé manželky s žádostmi o zvýšení alimentů. To znamená dost často. Mladík na lavici. Žena ve sklepě. Muž u automatu. Spáči, kteří nedošli domů. Ticho protne další oznámení jako žraločí ploutev hladinu. Stejně zlověstně. Prst namíří s neomylnou přesností k malému tlačítku a vzápětí se bílá mlha zbarví azurovými záblesky. Epileptikův očistec. Opilý surovec v garáži zbil ještě opilejší ženu. Tyhle týpky fakt nemám rád. Myslí si, jak jsou ostří, a přitom jsou tupí jak stosedmdesátka úhel. První pomoc, zadržení, předání dalším uniformám a papírování. A pak už zase jedu. Řidič zahraničního bouráku smetl silniční ostrůvek jako tsunami atol a nechal po sobě stejnou spoušť. Dál už nedojel. Tsunami se dostala dál. Hlas ve vysílačce již začíná být stejně oblíbený jako hošani z chlapecké kapely na punkovém koncertě. Oznamuje rušení klidu. Zdá se, že nedupou jen králíci, ale i děti. Taková reinkarnace v praxi. Snažím se polknout chleba se salámem, který je suchý jako jazyk ráno po tequillovém večírku. Vysílačka lupe a hlásí možné vloupání. Nesnáším mlhu a vysílačku. Ta první vytváří falešné signály na senzorech, ta druhá mne to posílá prověřit. Půlnoc dávno odbila a nekončící jízda pokračuje. Já sotva zaostřím pohled před vůz a nějaký ostříž vidí špatně zaparkovaná auta. Ostříže bychom měli zaměstnat. Zrak k nezaplacení. Jedu. Hodina mezi psem a vlkem se táhne jako žvýkačka na podrážce boty uprostřed parného léta. Hlas už mi skoro začínal chybět. Skoro. Jako by mi četl myšlenky, oznámil opilce kopajícího do popelnic. Jestli prý to nezajedu zkontrolovat. Zajel jsem to zkontrolovat. Zločin se však nekoná. Jen jeden chlápek podklouzl na ledu a v pádu se setkal s plechovou bariérou. Že k žádným škodám na dutých nádobách nedošlo, jsem poznal hned po prvních slovech. Svítání signalizuje konec noci a vysílačka oznamuje další výjezd. Promiň, kamaráde, ale to už patří denní hlídce. Já jsem vyždímaný jako stoletá barová tanečnice a jdu spát. Tak zase večer.

Vytvořeno 25.2.2021 11:28:46 | přečteno 60x | miroslav.kominek
 

Čísla tísňového volání

112IZS
150Hasiči
155Záchranka
156Městská policie
158Policie ČR
load