Své o tom ví i dva svědkové, kteří nezávisle na sobě podlehli kouzlu představivosti.
Město se již hroužilo do nočního ticha, lampy vykreslovaly na ulici bizarní stínohru a pokojnou atmosféru rušilo jen pískání puštíků a klapání podpatků opozdilců, když na stálou službu zavolal muž, který nahlásil poměrně závažnou skutečnost. Konkrétně, že se nejspíš vlivem přírodních sil propadla vozovka a hrozí, že se do díry zřítí nic netušící řidič. Na místo byla urgentně vyslána hlídka, aby snížila riziko neplánovaného sešupu. Po příjezdu začali strážníci pátrat, kde přesně se trhlina nachází. Pravda, cesta sice nebyla hladká jako pověstné nedospělé pozadí, nicméně na nějakou dramatickou penetraci zemských útrob to na první dobrou nevypadalo. Hlídka se nicméně nenechala zrakovým nezdarem odradit a zkusila se na věc podívat jiným úhlem pohledu. Konkrétně z nízkého podřepu, říznutého poklekem.
Bohužel ani tato sofistikovaná změna strategie nepřinesla, nepočítáme-li vyplašení ježka zpod nedalekého auta, kýžený výsledek. Krapet světla do temného pátrání vnesl až sám oznamovatel, který za strážníky dorazil. Již když se blížil, bylo zřejmé, že něco není v pořádku, neboť se drbal na tváři, pomlaskával, jako by se snažil utišit autobus chrápajících návštěvníku sklípku a tvářil se přitom jako školák nesoucí k podpisu žákovskou knížku se sedmi poznámkami. Pomalu došel ke strážníkům, přidřepl, kouknul na tmavý stín a vědoucně pokýval hlavou. Následně s povzdechem, signalizujícím odhalení tajemství všehomíru konstatoval, že to fakt byl stín, a ne díra. Poté nasadil omluvný výraz a k němu přihodil i pár slov, načež se vrátil zpět na balkon.
Další oznámení bylo téměř stejně závažné, ne-li závažnější, jako to s nepuklou puklinou. Tentokrát nahlásil svědek podezřelé zvuky, vycházející z opuštěného objektu. Uvedl, že v minulosti tam došlo ke krádeži kovových součástí budovy a nyní je slyšet zjevné broušení a řezání. Během chvíle bylo na místě několik hlídek, avšak budova známky narušení nenesla. Co se však naopak neslo, byly zvuky jako z finále krajského přeboru ve škrábání na školní tabuli „Škrabka roku“ mezi Freddy Kruegerem a Střihorukým Edwardem. Netrvalo to déle, než by se uvařilo vajíčko na hniličku a strážníci objevili plech, který se uvolnil ze střechy a ve větru v nepravidelných intervalech rozšafně hobloval cihlovou zeď. Zjištěním, že za celou akcí nestáli ani duchové ani zloduchové, byla celá akce ukončena.