Scénu jako vystřiženou z přírodopisného dokumentárního filmu zahlédla operátorka kamerového systému. Den právě odzvonil noční klid, když si na obrazovce povšimla dvojice sotva ochmýřených ptáčků, kteří nesli vejce. Předsedkyně klubu ultraortodoxních feministek by v tu ránu roztrhala a spolkla klubovou průkazku, neboť by nesnesla pohled na vejce snášející samečky. Ani strážníci neměli pochopení.
Dvojka totiž připomínala notně okleštěnou amatérskou verzi Dannyho parťáků. Jen místo Fabergého vejce kradla pouliční velikonoční kraslici plnou hlíny a okrasných květin. Z logických důvodů pramenících z jinošské muskulatury si pochopitelně vybrala tu nejmenší. Zatímco kamera sledovala vejconosce, respektive vejcoúnosce, spěchala na místo podlého činu hlídka. Ale i bystré oko kamery má slepý úhel a právě do něj dvojice vešla a v příšeří sídliště se po nich slehla zem (dlažba, asfalt). Strážníci se jali propátrávat všechny možné i nemožné úkryty a ústupové cesty, leč bez úspěchu. Mladíci se zkrátka zkušeně vypařili. Asi jako když se na táborové diskotéce vyhlásila dámská volenka.
Uplynulo přesně deset minut a jinoši se z čista jasna opět zjevili na obrazovce. A opět s vejcem. Tentokrát však směřovali naopak zpět k místu snůšky. Pro hlídku, která pročesávala okolí, tak již nebyl problém vstoupit s oběma nosiči do kontaktu. Tváří tvář strážníkům a unesenému vejci se oba k činu doznali. Uvedli, že ho vzali z hecu, aby si s ním doma udělali památeční selfíčko. Jeho bydliště v nedalekém vchodu pak objasnilo i rychlé zmizení. Zůstávala již jen otázka, proč vejce tak ochotně sami vrátili. Po vyloučení všech bizarních variant došli strážníci ke dvěma reálným.
V prvním případě se v jinoších hnulo svědomí, uvědomili si marnost svého snažení a rychle svou chybu napravili. V druhém případě pak mohl hrát v návratu vliv jistý vnější, respektive vnitřní faktor. Byla určitá šance, že zdánlivě tiché chichotání, doplněné shozením náhodných předmětů jako lžíce na boty, ledničky nebo mosazného secesního plivátka po pradědečkovi, mohlo mít jediný efekt, a to, že přilákalo do předsíně rozespalou paní bytu v županu. Nemyslíme kočku, alebrž maminku jednoho z vaječných lupičů. Hypoteticky následně následoval následek v podobě kázání o rozdílu mezi dospělostí a pubertou, doplněné o rozbor mentální způsobilosti mladého muže a završené lakonickým doporučením, ať ten krám okamžitě zmizí z domu, protože se z něj na vyleštěnou podlahu sype hlína, pšenice a žížaly. Pochopitelně podpořený nezbytným počítáním do pěti (což je rodičovská varianta odpočítávání filmové bomby).
Ať tak, či tak, kluci sami vrátili nepoškozené vejce na místo a vzhledem ke svému věku se přiměřeně důvěryhodně káli. No, kdo nikdy neudělal žádnou klukovinu (holkovinu,…inu), ať hodí vejcem. Protože žádné nepřiletělo, bylo vše vyřešeno domluvou a všichni vyrazili po svých.