Jak se kalendář neúprosně blíží ke konci roku, stávají se odpolední a večerní termíny v restauracích obdobně žádaným zbožím jako jarmilky a silonky v Polské lidové republice. Nastal totiž čas firemních večírků. Hodnotí se uplynulý rok a notně utužují vztahy. A protože je jen málo firemních večírků čistě bezalkoholových, začínají s množstvím spotřebovaného moku vyplouvat na povrch domnělé i skutečné křivdy. Leckteré akce, které měly končit pevnějším kolektivním svazkem, naopak končí totální destrukcí týmového ducha. Takový pracovní exorcismus. V ideálním případě do průběhu večírků nemusí strážníci vůbec zasahovat a těch pár nadávek nebo flákanců, které padnou, je často druhý den zapomenuto. Ačkoliv v době mobilních telefonů se obvykle najde nějaká dobrá duše, která celou debatu o způsobu rozdělování práce a odměn natočí a zhruba dvě minuty poté sdílí na firemním webu. Když jde o velkou krysu tak na youtube.
Pomineme-li tyto povětšinou interní peripetie, jsou firemní stmelovačky často trnem v oku, respektive v uchu, obyvatelům bytů, které sousedí s místem konání. Ačkoliv je advent časem míru, klidu a zvýšené tolerance, je pochopitelné, že slyšet obden (obvečer či obnoc) Sladké mámení do klidné atmosféry Vánoc moc nepřispívá. S vibrující prstem na telefonu s předvolenou tísňovou linkou a tikem v oku je pro nervního posluchače tou poslední kapkou smíšený sbor kuřáků před podnikem, pějící z nepochopitelných důvodů stále dokola refrén We are the champions. Frustraci z amatérské pěvecké soutěže pod oknem pak volající ventiluje do ucha strážníka na druhé straně sluchátka. Oč nadšeněji oslavují pěvci slavného Freddieho, o to hlasitější litanie od stěžovatelů si strážníci vyslechnou.
Když se účastníci večírků nakonec rozloží na jednotlivé kusy (případně páry, které mají druhý den často morální kocovinu), začíná pro strážníky sběrová sezóna. Od místa konání akce se směrem k domovům mnohdy motají jedinci, kteří v ideálních případech dorazí až do místa bydliště. V těch horších se vypnou tam, kde jim dojde energie. A jelikož bývají vánoční večírky obvykle v zimě (sice by byly v létě termíny dostupnější, nicméně účast by byla minimální), nezbývá než přijet, probrat, restartovat, rozchodit, rozcvičit. V extrémních případech se útrata za večírek prodraží o poplatek za pobyt na záchytné stanici. Aby tedy všichni přežili firemní večírky ve zdraví a s co nejmenší újmou (zdravotní, morální i finanční), což se týká i pasivních obětí ve formě obyvatel domů v okolí či na zpáteční cestě, shrneme si desatero.

1. Vězte, že vás sice chladný vzduch osvěží a trochu sníží pocit alkoholového opojení, avšak v žádném případě neplatí přímá úměra mezi minusovými stupni Celsia a plusovými promile alkoholu.
2. Rum, kontušovka, čert, jeřabinka, ořechovka, višňovka a vanilková. Fakt hloupý nápad. Bez následků to nezvládl ani cvičený četnický závodčí z Putimi, proč myslíte, že to zvládnete vy.
3. Dejte raději o pár korun více za taxík, který vás dopraví domů, než o několik set korun za záchytku.
4. Pokud jste celý večer nepili jen řepovou šťávu (či jiný nealkoholický supercloumák), tak na jízdu vlastním vozem rovnou zapomeňte.
5. Rozhodně nedokazujte svou maskulinní dominanci na dopravních značkách, popelnicích, autech a stromcích. Druhý den pak můžete být nemile překvapeni, že výše pokuty převyšuje množství vašeho testosteronu. To platí i v případě estrogenu.
6. Zavzpomínejte na dětství a dejte si klíče od domu na gumičku kolem krku. Určitě to oceníte. Pokud to dokážete i s mobilem a peněženkou (či firemním notebookem), vyhráváte jackpot. Upozornění: nezkoušejte gumičku s klíči natahovat. Když už ji natáhnete, tak ji hlavně nepouštějte proti obličeji.
7. Neřešte po příchodu domů životní rozhodnutí. Vlastně neřešte vůbec nic. Když si příchodu nikdo nevšimne, jděte spát. Jinak hezky pozdravte a jděte spát.
8. Noční město není soutěž o hledání talentů. Řevem nepřilákáte Slávika, ale hlídku.
9. Pamatujte, že v rámci celosvětové genderové rovnosti neděláme rozdíly v pohlaví. V žádném ze 49, které údajně existují. Pokud budete dělat problémy, ponesete následky. Klingon neklingon.
10. Dávná zásada, že co si nepamatuji, to se nestalo, již neplatí. Někdo si to prostě pamatuje. Nebo si to vymyslí. Vy si to nepamatujete, tak proč by si to nepřikrášlil.