Nejen kremací procházející legendární hlodavec (ano, víme, že králík není od roku 1945 hlodavec) na smaltovaném loži umí způsobit pořádné pozdvižení. O to se dokáže postarat i obyčejný ovocný plod. Stoupající teplota pozvolna odpařovala poslední památku na prudký déšť. Rousňáci se rychle vraceli zpět do relativního bezpečí zatopených dírek, než je dostihne nezvratný osud a jejich plazivá pouť skončí pod podrážkami šťastnějších tvorů s nohama či koly. Právě v tu dobu si svědkyně všimla kouře vycházejícího z bytu postarší ženy s devíti křížky na bedrech, která nereagovala na kontrolní sousedské klepání. Kouř se již rozplynul ve slabém vánku, avšak odezva stále žádná. Když dorazili strážníci, zaznamenali slabý pach spáleniny, avšak ani jejich klepání se nesetkalo s úspěchem. Absence zvuků zpoza dveří vyvolala v přítomných neblahé tušení. Hlídka uzavřela přívod plynu, informovala sousedy a přivolala si na pomoc hasiče, kteří mají delší vybavení, konkrétně žebřík. Pomocí něj překonali rozdíl mezi chodníkem a prvním patrem, načež vlezli oknem do bytu. Zde nalezli letitou obyvatelku, která byla sice poněkud zmatená z toho, kdo to leze v červnu oknem, ale zdravotně byla v pořádku. Ukázalo se, že na plynovém sporáku ohřívala ve vodní lázni sklenici se zavařeninou, již neidentifikovatelného původu, a na ovocnou koupel poněkud zapomněla. Fyzikální zákony jsou v tomto neúprosné, proto se po odpaření poslední molekuly vody začala nekontrolovatelně zahřívat samotná sklenice a s ní solidárně i její obsah. Jelikož byla zavařenina kvalitně zavařená, vzala to bublající pochutina cestou nejmenšího odporu a učinila se sklem krátký proces. Pak již nic nebránilo ovocné hmotě v proměně ve spálenou krustu, která by mohla sloužit jako permanentní pojivo na dálniční trhliny. Žena byla zkontrolována, byt odvětrán a zbývalo již jen informovat sousedy o tom, že jim strážníci pustí plyn.