Nevítaný zástupce fauny dokáže rozpumpovat nejedno srdce, vyhnat tep do závratných výšin a leckdy způsobit i mnohem horší následky. Ostatně historický dobový tisk nám z temného středověku přináší důkazy v podobě palcových bulvárních titulků: „Zlovolná šelma s honosným jménem canis lupus se dostala do ložnice nebohé seniorce, která očekávala kurýra s pravidelnou dávkou alkoholu.“ Nebo: „Úlisná liška využila nepřítomnosti vysloužilých rockových hvězd a vloudila se k zaostalému chlapci pod záminkou ochutnávky luštěnin a pořádné jízdy, což byla nejspíš záminka pro drogový večírek.“ Případně: „Vilný obojživelník lákal na zhýralé šlechtické dcerce polibek a sdílení lože.“ Podobně lákavého titulku by se v bulváru nejspíš dostalo i zvířecímu příslušníku, který krátce po obědě vyděsil mladou ženu.
Ta pouhých sto dvanáct minut po poledni zavolala na tísňovou linku a lehce rozechvělým hlasem strážníkům oznámila, že se jí na dvorek vplížil neznámý had, vytvořil na vyhřáté dlažbě šupinatý uzel a zhůvěřile usnul na sluníčku. Tímto činem znemožnil užívání dvorku, a to minimálně po dobu slunečního svitu. Buď jak buď, vypadal dle svědkyně drsně, i když byl hladký, a hlavně nebezpečně. Strážníci vybaveni letitými znalostmi z poučných dokumentárních snímků Anakonda, Anakonda: Honba za krvavou orchidejí, Rango a Žraločí tornádo 1-5 (to se hodí vždycky) vyrazili prověřit situaci a se zákeřným plazem se hezky po hanácku vypořádat.
Po příjezdu opatrně vstoupili do hadího teritoria, připraveni na rychlou ústupovou akci, kdyby se popisovaný plaz rozhodl hájit svůj životní prostor, ale tomu byla přítomnost dalších osob úplně ukradená a spokojeně se dál vyhříval ve sluneční lázni. Jen čas od času pročísl vzduch jazykem jako sbíjecí kladivo, kterému došla šťáva. Ve chvíli, kdy strážníkům padl zrak na dva luxusní půlměsíce za hlavou, kterými se had s noblesou honosil, byl jeho osud zpečetěn. Dva rychlé kroky a byl v háji. Respektive v kýblu. Užovka může machřit jak dlouho chce, ale mamba z ní nikdy nebude.
Na rozdíl od Linnéovic Karlíka, který užovku v polovině osmnáctého století poprvé vědecky popsal, složili strážníci hadovi hold za jeho ladnost a aerodynamický tvar a odvezli ho do bezpečí za vesnici, odkud se s kvákáním a kuňkáním ozýval prostřený švédský stůl.