Po zlodějích, výtržnících, opilých řidičích i řídících opilcích, ztracených dětech i osobách o pár generací starších, jakož i po čtyřnožcích, kteří podlehli touze po svobodě nebo sexy fenečce ze sousedství.
Zatím poslední žádost přišla z nemocnice ve chvíli, kdy z nového dne kostelní zvony odbíjely druhou. Do zdravotní péče lékařům se dostal mladý muž, jehož jednání bylo notně ovlivněno lihem a následným setkáním hlavy s tvrdou podlahou. Tato kombinace způsobila, že jeho myšlení bylo asi tak stabilní jako obsah sněžítka postaveného na nastartované vibrační žábě. Netrvalo dlouho a snaha personálu nemocnice začala muže nudit a prchnul do temné noci bičované vichrem.
Strážníci od jeho sestry (rodné, nikoliv té zdravotní) zjistili, že se nejspíš vydal směrem domů. Patnáct kilometrů temnotou je náročných pro zdravého člověka, natož pro někoho, jehož mozek si užil návštěvu v šejkru barmana s neovladatelným třesem rukou. Hlídka vsadila na možnost, že mladíkův vnitřní kompas zůstal alespoň trochu nepoškozený a začala pročesávat ulice mezi nemocnicí a cílovou destinací.
Strážnický instinkt se nemýlil, a než stihl tulák neplánovaně zmizet v příkopu a spokojeně si tam mrznout a krvácet, zastavila u něj hlídka. Slovo dalo slovo (i když mluvili hlavně strážníci) a po pár minutách už vezli nalezence zpět. Aby se jeho neovladatelná touha prchat nepřetavila v agresi vůči personálu, musely ho nakonec v horizontální poloze na lůžku držet kožené náramky. Strážníci ještě uklidnili mladíkovy vystrašené příbuzné a za kvílení meluzíny odjeli prověřit další oznámení.