Strážníci jsou během služby zvyklí na ledacos, nicméně i oni zůstanou občas chvíli překvapeně stát, zatímco jim obočí vykresluje ukázkové čelní viadukty. Město již zahalil temný rubáš tmy, když hlídka vyrazila na jedno z mnoha míst, která měla za úkol v noci zkontrolovat. Chodců bylo poskrovnu a listí ze stromů se za tichého ševelení vydávalo na svou poslední spanilou jízdu. Obhlídka lokality proběhla bez zvláštností, když tu strážníky zaujaly tři podivné bílé fleky vystupující z příšeří nedaleké aleje.
Jak světlé objekty začaly zkracovat vzdálenost směrem k hlídce, získávaly jasnější tvar a obrys. Strážníci si nejprve protřeli oči, aby je následně přimhouřili, neboť se traduje, že člověk pak lépe vidí. Nevidí. Tedy, pokud si předtím nepřipaloval acetylenovým hořákem a neopálil řasy. Následovala další očista povrchu bulv, nicméně k radikální změně, vyjma rozdráždění slzných kanálků, nedošlo. Ano, z útrob aleje se směrem k hlídce blížila trojice duchů. Jejich éteričnost poněkud narušovalo šest materiálních dolních končetin, dvě dívčí kabelky a jedna modrá pet láhev, takže vypadali jako podivná kombinace Sama Wheata a Caspera.
Strážníci, ač prosti média, přivolali nadpozemskou triádu blíž a jali se zjišťovat, co je zač. Pubertální prostěradloví duchové se začali opřekot vyjadřovat, že z různých důvodů nestihli Halloween a rozhodli se ho oslavit zpětně. Snížili maminkám množství ložního prádla a opatřili je dle návodu průzory o velikosti husích vajec. Umístění výhledových otvorů nebylo zvoleno zrovna ideálně, takže to chvílemi připomínalo kultovní scénu z Nespoutaného Djanga.
Hlídce se při projednávání vybavily pár let staré události, kdy v některých zámořských státech pobíhali po ulicích děsiví klauni s noži. Tato zábava stála za mnoha logopedickými vadami, zástavami srdce, bezpočtem vystřílených nábojů a snížením zájmu o absolvování klaunských škol. To poslední u nás naštěstí nehrozí, nicméně i tak bylo omladině vysvětleno, že by neplánované setkání s duchem, potažmo třemi, mohlo lecjaké citlivé duši způsobit krátké doživotní trauma. Ostatně to, že někdo nestihl Velikonoce, neznamená, že může v prosinci běhat s tatarem po městě a na pozadí Vánoc omlazovat pozadí nic netušících děvčat.
Trojice přislíbila zachovat ohleduplnost a s děsuplným „huhuhuuu..dopr..nic nevidím“ vyrazila k domovu.