Strážníci musí být připraveni na lecjakou výzvu, přesto však jsou oznámení, která je dokážou na chvíli vyvést z míry. Zvony právě dojížděly svou polední show a už jen sporadicky poklepávaly, když na tísňovou linku zavolal pisklavý mužský hlas a vyděšeně žádal o pomoc.
V chlapáckém pištění rezonovala zajíkavá slova – je tady v bytě, napadení, íííí. Trvalo nekonečných dvacet tři vteřin, než klidný strážnický hlas uvedl druhou stranu do stavu komunikačního standardu. Shluky dlouhých samohlásek sice přetrvávaly, nicméně podařilo se rozklíčovat i ucelená slova. Všemu dominovalo podstatné podstatné jméno „upír“.
Být o dvanáct hodin později, strážníci by znejistěli, ale takto heslu přikládali jeden ze tří významů. Berňák, advokát první ženy, netopýr. Přesto platí, kdo je připraven, nebývá překvapen. Do zásahové vesty přibyly extra tvrdé ořezané tužky číslo 3 z osikového dřeva, prošlý francouzský dresink (jediný česnek na služebně) a výtisk Strážné věže.
Hlídka tak byla po příjezdu na místo nachystána i na tu nejhorší variantu. Vystrašený obyvatel bytu, bledý tak, že by sám z fleku mohl hrát divného člena ještě divnější Cullenovy rodiny, roztřeseně sdělil, že do místnosti vletěl upír nebo netopýr či co a terorizuje všechny přítomné. Nebylo překvapením, že strážníci uvnitř nenalezli zlovolného krvesaje z rodu Drăculești. Dokonce tam nenalezli ani nikoho z rodu Plecotus. Zkrátka žádný netopýr.
V místnosti, zachumláno do záclony, hudrovalo nakrknuté mládě rorýse. A vedle něj jeho sourozenec (možná Batman a Robin?). Během chvilky byli oba opeření výlupkové osvobozeni a po nezbytné fotodokumentaci do policejní kartotéky vypuštěni na svobodu. Vyjma nějakého toho trusu nedošlo u nikoho v místnosti k vážnější újmě.