V jednadvacet hodin středoevropského času přijala stálá služba volání ze sto kilometrů vzdáleného města. Majitel stavební firmy žádal naše strážníky o záchranu svého podřízeného, který je ukrytý na čerpací stanici na okraji města. Jeho předák se zde ukryl z prozaického důvodu. Najal na výkopové práce skupinu místních kopáčů a v nedělní podvečer jim předložil výkaz odpracovaných hodin. Jak se ukázalo, byl názor na jejich počet diametrálně odlišný. Strážníci po příjezdu na benzínku nalezli vyděšeného, leč nezraněného rachitického mužíka, který žádal policejní ochranu do doby, dokud si pro něj nepřijede eskortní vozidlo z rodné firmy. Hlídka chlapíka přivezla na služebnu, kde se po dlouhých minutách přestal třást. Nakonec se uklidnil natolik, že se zeptal, kde může na služebně kouřit. Když byl odkázán před budovu, vrátil se jeho prvotní strach a žádal doprovod statného strážníka. Nakonec se nechal přesvědčit, že ho během nikotinového dýchánku budou na náměstí hlídat kamery. Po přibližně dvou hodinách si ostře střeženého předáka vyzvedlo firemní vozidlo. K žádné skutečné újmě naštěstí nedošlo.