Řeč není o pivu, ale o pomstě. Den již měl odzvoněno a do přelomu zbývalo posledních pár minut, když na stálou službu zavolal rozdurděný hlas a postěžoval si na souseda, který si pouští „na plný koule“ Rammsteiny a dělá u toho takový kravál, že v okolí nemůže nikdo spát, načež ostentativně zavěsil. Představivost zkroutila tvář strážníka na operačním středisku do bolestivé grimasy, nicméně vyslal hlídku, aby situaci prověřila.
Když dorazila na místo, ihned zaslechla dunivé industriální tóny stylu Neue Deutsche Härte. Strážníkům v tu ránu popadaly kameny ze srdcí, neboť s rušením nočního klidu mají dlouholeté zkušenosti, avšak k řešení prapodivných milostných hrátek se zase tak často nedostávají. Pokus přehlušit řev a zvukové efekty klepáním na vibrující okenní tabulky byl nakonec korunován úspěchem a po chvíli se za oknem zjevila střapatá hlava. A ruce. Ty pochopitelně nebyly zase tak střapaté, ale ukázaly se být velmi důležitou součástí dialogu. Nastala totiž krátká pantomimická neverbální komunikace, kdy strážníci naznačovali dovnitř, aby dotyčný ztišil hudbu a otevřel, zatímco on ven kontroval gesty, že neslyší.
Jakmile se dva páry strážnických očí zúžily do úzkých štěrbinek a zvedly se varovné prsty, plácl se muž bezhlesně do čela a zázračně pochopil. Následně se rozhostilo ticho a otevřelo okno. Milovník tvrdé hudby začal na první dobrou hlídce vysvětlovat, že měl pro hlasitou produkci svůj důvod. Již měl plné zuby sousedů (asi jako Ozzy netopýrů), protože ti ho neustále rušili zvrácenou muzikou. U sté večerní reprízy písně Eine Weisse Orchidee dokonce zvažoval lobotomii obstarožním krajonem. A Lannister vždy splácí své dluhy.
Strážníci ho zasvětili do tajů občanského soužití, jemných nuancí hudební msty a braní zákona do vlastních rukou. Jelikož se muž omluvil, přiměřeně důvěryhodně se kál a bylo to poprvé, skončilo vše důrazným varováním před podobnými svévolnými kousky.