Na rozdíl od kodaňské Christiánie se spíše jedná o brloh zvířátek různých velikostí, než alternativní komunu. Svým způsobem by mohl sloužit jako výukové centrum pro nové strážníky, protože zde lze prakticky aplikovat většinu z věcí, s nimiž se mohou následně během služby setkat. Od hledání osob v celostátním pátrání, přes odchyt psů, až po poskytování první pomoci. Tentokrát bylo na pořadu dne hašení. Stálá služba v odpoledních hodinách přijala oznámení o kouři, který vychází z prostoru squatu. Hlídka ani z dálky nemohla přehlédnout hustý černošedý dým, který měl daleko k idylickým proužkům vinoucím se z komínů Ladovských chalup. Vycházel z místa, které by ve středověku získalo hrdé označení černá kuchyně, avšak zde bylo spíše laickou spalovnou odpadu. Jak se dalo očekávat, v okolí nebylo ani nohy, jelikož stálí i přechodní obyvatelé squatu bývají tou dobou na štacích kolem nádraží a marketů. Ostatně v tu chvíli několik z nich řešila jiná hlídka. Zatímco strážníci likvidovali oheň, konzervovala se jejich kůže, vlasy i poslední nitka stejnokroje dýmem, který rozhodně nepocházel z bramborové natě. Jedinou výhodou kouřem načichlých uniforem bylo to, že si hlídka ze zásahu neodnesla žádného nezvaného cestujícího.