Jeden takový výstup řešili i strážníci. Zhruba v době, kdy by se Polednice vracela z dětského koutku, což je přibližně pět hodin před tím, než by tam vyrazila její sestra Klekánice, zavolal na operační středisko poněkud rozhozený muž. V jeho hlase se poeticky snoubila bobligovská empatie s lomikarovským pochopením. V rámci vřelého projevu se svěřil s tím, že byl svědkem neskutečné nehoráznosti a řidičského diletantství. Stálé službě chvíli trvalo, než ho zchladila na provozní teplotu a mohla si vyslechnout, co se mu stalo.
Muž uvedl, že si poklidně popíjel lahváč značky Lahváč, když si všiml, kterak na parkoviště přijelo vozidlo západní provenience. Jeho řidič zastavil naprosto nevhodně, načež z vozu vyběhly suma sumárum tři osoby. Dvě na nic nečekaly a prchly kamsi do dáli, dodal. Třetí vlastně taky na nic nečekala a taky prchla, ale jinam. Navíc, světe div se, se bavily s nějakou ženou. Vše, a ještě mnohem více, pak hodlal svědek sdělit přímo strážníkům. V podstatě nabízel výhodný zpravodajský balíček. Jelikož neoblomně vyžadoval přítomnost uniforem, stáhla se na místo jedna z hlídek.
Než dorazila, zkontrolovala stálá služba kamerový záznam, aby získala i jinou verzi událostí. S oznamovatelovou se shodovala hned v několika bodech. Vozidlo přijelo a řidič skutečně zastavil zadním kolem na čáře parkovací kóje. A taky vystoupily tři osoby. Tím však podobnost končila a zbytek již byl zjevně jiný film.
Trojice předně nikam neběžela, alebrž téměř spořádaně odkráčela. Vzápětí se na místě objevila postavička oznamovatele a jala se zkoumat zaparkované vozidlo s bedlivostí otce, kterému notorický repetent donesl vysvědčení s vyznamenáním. Strážníkům u obrazovky bylo zpočátku krapet divné, že u toho má chleba s marmeládou a mluví do něj, nicméně tento omyl se vzápětí vysvětlil. Nešlo o pokec s krajícem, ale o mobilní telefon (proč ho někdo drží jako by se ho chystal sníst, je záhadou), do něhož dštil síru. Neuplynulo ani tři sta dvacet šest úderů srdce a na obrazovce se objevila osádka zaparkovaného vozu. Ačkoliv šlo o němý film, bylo jasné, že oznamovatel řidiče káry kárá. Kára zjevně vzápětí vyletěla i z káry. A ne jedna. Auto poté odjelo a svědek se vrátil ke své skleněné kuželce, aby vyčkal na příjezd hlídky.
Chvíli jí vysvětloval svůj pohled na věc doplněný o nové skutečnosti. Z auta již nevystoupily osoby tři, ale minimálně devět. Strážníci mu recipročně nabídli svou variantu. Muž zpočátku trval na poměřování verzí, avšak jeho přesvědčení vzalo za své, když zjistil, že popíjí v místě, kde je to zakázáno. Vyhodnotil, že upoutat pozornost hlídky nepatřilo k jeho nejlepším dnešním nápadům a situaci alespoň z části zachránil přiměřeně důvěryhodnou omluvou a rychlým odchodem.