Pokud je ze snů předčasně nevytáhne driblování kočičí packy s bulvou nebo snaha psího společníka prolízat se z jednoho konce vlastního těla na druhý, vydrží tak až do chvíle, než to udělá budík.
S takovým šťastlivcem si pár hodin po půlnoci (pár jako dvě) nevěděl rady zoufalý taxikář. Cesta z nedalekého provinčního městečka proběhla naprosto poklidně. Teplo, přítmí, mírné houpání a libá hudba jako ve výtahu hotelu Hilton vytvořily dokonalý uspávací koktejl. Pravda, trochu tomu nahrály i skutečné koktejly. Když pak drožka dorazila na místo určení, dlel již zákazník tak hluboko v morfeově říši, že snahy řidiče o jeho vylákání byly stejně úspěšné jako pokusy hokejového nároďáku dát gól. Na papíře to jde, ale. Tento byl navíc v takovém tuporu, jako by naštval celou partu sudiček, a pak se nahý vyválel v šípkovém trní. Lze dovodit, že spící zákazníci nejen zabírají místo těm bdícím, ale navíc o nich platí, že neplatí.
Inu, obrátil se drožkář na stanici poslední instance a požádal o pomoc strážníky. Ti mají s buzením čehokoliv bohaté zkušenosti. Ty zúročili i na okupantovi kupé. Sevřená Maginotova linie víček byla prolomena a oční kontakt navázán. Na tento dílčí úspěch již nebyl problém navázat navázáním verbální vazby. Ukázalo se, že těch koktejlů nebylo zase tolik a komunikace se ukázala býti relativně plynulou. Stejně plynule pak mladý muž srovnal částku za odvoz a vydal se pokračovat v tom, z čeho byl tak necitlivě vyrušen.