Otec vlasti, poslušen tohoto pravidla, uléhal na lože jako poslední sedlák jeho říše, snad jenom umdlen více. Členové nesmiřitelných táborů usínali za počítání midichlorianů či nejvzdálenějších koutů nezmapovaného vesmíru, aby pak snili o zničení heretické U.S.S. Enterprise nebo kacířského Millennium Falcona. Ne všichni se však oddávají návštěvě Morfeova hájemství. Šedesát sedm minut po zrození nového dne oznámila ostraha obchodního centra, že kolem strážené budovy podivně a tuze podezřele pobíhá zmatená dívka. Strážníci dorazili během pár minut a chvíli pozorovali indiánský běh mladé ženy. Když ji v jejím rozběhu zastavili, dozvěděli se, že neběhá zbůhdarma, ale v rámci utužování tělesného a duševního zdraví. Běžkyně byla upozorněna, aby příště vyběhla o čtyři hodiny dříve nebo naopak o čtyři hodiny později, protože je přesně v půli a běhá v rozporu s nařízením. S tímto srozuměna odcválala jako správný Čerokí k domovu. Z Hypnovy říše byl o dvě hodiny později vytažen i obyvatel činžovního domu. Neplánovaný budíček mu nezpůsobil zástupce fauny v podobě zlomyslného opeřence, zmítaného jarní touhou po množení, nýbrž flora. Konkrétně její potenciální potomci. Do okna mu totiž začaly bubnovat šišky. Jak zjistil, nebyl cílem šiškostřelby jeho byt, nýbrž některý ze sousedních. Palbu vedla dívka stojící pod okny, která se snažila upoutat pozornost své kamarádky, aby se dostala dovnitř. Dívčina schopnost používat účinně šiškové střelivo byla na takové úrovni, že se pravděpodobnost zásahu správného okna rovnala čiré náhodě. Naopak ostatní kvartýry byly ostřelovány s pravidelnou přesností. Těsně před tím, než dorazila hlídka, aby šiškostřelkyni zastavila, se jí podařilo trefit do černého a byla vpuštěna do útrob bytu. Zazvonit by bylo rychlejší, ale vzbudilo by to ostatní obyvatele bytu a následně i jejich pozornost. Takto mohli v klidu spát, zatímco zbytek domu bděl. A město se k nim postupně připojilo.