Siláci

silácc

Pod pláštíkem noci se dají dělat různé nezbednosti.

Má to ale jednu drobou podmínku. Nesmí vás u toho, pokud možno, nikdo vidět. Této zásady se nedrželi dva výtečníci, kteří se krátce po půlnoci rozhodli odejít z krčmy obohaceni nejen o zážitky, ale i o něco hmotnějšího. Konkrétně o stylový pivní tác a plechovou reklamní tabuli. Tabule měla tu smůlu, že byla těžká, a navíc prostorově výraznější, takže se na ni vzápětí snesl spravedlivý hněv.
Drsnější člen dvojice, který měl alkohol v žilách krapet naředěný krví, nakonec chůzi s kusem kovu vzdal a frustrovaně s ním hodil o zem. Při tom všem si ani nevšiml blížícího se služebního auta, což byl na liduprázdné ulici poměrně úctyhodný výkon. Když už tabule ležela bezmocně na zemi, jali se do ní oba kopat s takovou vervou, že kopačkový kozáček nejmenovaného fotbalisty z Glasgow vůči sešívanému z Prahy byl pouhou masáží k uvolnění ztuhlého svalstva. Za zvuky, které sténající reklamní deska vydávala, by se nemuseli stydět ani bubeníci z tibetské punkové kapely. Když hlídka plechového dupáka ukončila, vyzvala dvojici, aby tabuli vrátila zpět, odkud ji odnesla a při té příležitosti prokázala totožnost.
Oba tvrďáci nejprve drželi basu a odmítali spolupracovat, nicméně příjezd další hlídky jednomu naznačil, že končí legrace, a tak hodil do ringu ručník. Jeho parťák namísto toho otevřel přídavnou nádrž s testosteronem a rozhodl se zůstat posledním mačem ve městě. K tomu pochopitelně potřeboval setrvat na svobodě, pročež se pokusil po anglicku zmizet. Na prázdné ulici se čtyřmi strážníky to byl hodně hloupý nápad. To, že ho po pár krocích dostihli právě oni, však byla ještě ta lepší varianta, jelikož v jednom ze služebních vozů čekal čtyřnohý chlupatý parťák, a těšil se, kdy přijde se svou troškou do mlýna. Jeho zklamání bylo téměř hmatatelné.
Drsňákovi s oblibou v nezvyklých kovových doplňcích hlídka jeden dočasně propůjčila na zápěstí a následně ho transportovala na policejní stanici za účelem zjištění totožnosti. Z plánovaných dvaceti čtyř hodin, které hodlal hrát partyzána, vydržel úctyhodných třicet minut, načež i on vyvěsil bílý prapor a kapituloval. Vzhledem k slušnému souběhu přestupků, kterých se za pouhou hodinu dopustil, se mu návštěva kamaráda v našem městě notně prodraží. 

Vytvořeno 12.4.2022 9:34:55 | přečteno 91x | miroslav.kominek
 

Čísla tísňového volání

112IZS
150Hasiči
155Záchranka
156Městská policie
158Policie ČR
load