Krátce po začátku noční směny, kdy káva v termosce ještě nezačala chladnout, strážníci obdrželi oznámení od řidičky, která mířila k městu, a před ní se od čáry k čáře vlnilo osobní vozidlo, jako by se řidič pokoušel vyhýbat invazi ledových žab. Se štěstím netrefilo nic a nikoho vyjma odbočky na parkoviště, a i tu jen taktak. Pak zůstalo stát se zapnutými světly na parkovišti u obchodního centra.
Návštěvníky i nakupující vítáme ve městě s otevřenou náručí, leč má to jasně dané podmínky. Když na parkoviště dorazila nejbližší hlídka, ukázala jí svědkyně brumlající vůz, který číhal v kóji jako býk před osudovým výpadem proti muletě. Následně se rozjel a pokusil prosmýknout poloprázdnou plochou zpět na hlavní cestu. Kolem strážníků se z pochopitelných důvodů snažil projet co nejrovněji. Tato snaha však vyšla naplano, jelikož hlídka šla najisto a vůz i s řidičem předjela a zastavila.
Hned po otevření dveří bylo jasné, že řidič buď používá vodu po holení značky Vodka (a to tak, že po kanystrech), nebo notně požil. Verbální komunikace z jeho strany obsahovala vesměs jen jakési huhlání, zaklínání a hanáckou verzi sanskrtu. Nakonec však muž za volantem sebral síly, poslepoval k sobě slovní puzzle dílky z různých mozkových krabiček a na dotaz, zda požil alkohol, lakonicky sdělil: „Ne-e“. Strážníci ani měřicí přístroj však s prohlášením tak úplně nesouhlasili. Ti první na základě vizuálu a zkušenosti, a ten druhý na základě analýzy dechu. A měli recht. Tři promile jsou tři promile. Řidiče strážníci zadrželi a následně předali přivolané hlídce republikové policie.