Buď se naši předkové během neplánovaného setkání obohatili o boule způsobené pořádným kyjem, nebo naopak o genetický materiál způsobený pořádným…zkrátka se měli rádi. V dnešní civilizované době je vše již naštěstí jinak, ačkoliv si v sobě stále neseme stopy lovců a sběračů. V dopoledních hodinách se na strážníky obrátil muž, který již hodně pamatoval a sdělil jim, že v korytu řeky se pohybuje pár, který podloudně využil sníženého průtoku a na odhaleném dně sbírá škeble, nejspíše za účelem následné konzumace. Muž naštěstí cizí sběrače nepočastoval po pradávném způsobu, ale vyžádal si asistenci ramen spravedlnosti. Strážníci škeblové sběrače kontaktovali a i oni se drželi zaběhlých civilizovaných postupů. Jak se vzápětí ukázalo, nejednalo se o vodní pych, nýbrž o záchrannou akci. Pár, s pověřením příslušných úřadů, sbíral obnažené mlže a transportoval je do míst, kde nebude prováděna těžba štěrku a zvířena tak neskončí jako součást betonu. Strážníci nechali dvojici její bohulibé činnosti, a zatímco z rádia zněl letní popový hit: „Myslím, že nám všem už z toho všeho hrabe. Už to nezvládáš, tak přiznej to, srabe. Tlak stoupá, přístroje se protáčí, všichni jsme lovci a sběrači…“, odjeli za dalším případem.