Že je půlnoc příhodnou chvílí nejen k vyvolávání duchů, ale i konfliktů, vytušil jeden letitý svědek, který zaslechl z ulice jakýsi hluk. Když vše náležitě vyhodnotil, zavolal na stálou službu a oznámil, že před domem probíhá rvačka tří mladíků překypujících testosteronem jak autobus východoněmecké ženské atletické výpravy. Povyku u toho měli navíc dělat tolik, že to znělo, jako když se na výročním plese Klubu arachnofobiků odhalí půlnoční překvapení v podobě Oduly v životní velikosti. Upřesnil, že je bitka, která v temnotě údajně trvá již dlouhé minuty, doprovázena tajemnými slovy. Něco jako „Clatto Verata Nicto“, „Klaatu Barada Nikto“ případně „Gatě, párátka, mýdlo“.
Na místo byla vyslána hlídka, aby situaci prověřila a případně zvlčilou omladinu zavčas umravnila, než někoho (nebo něco) probudí. Když strážníci dorazili, nalezli kousek od inkriminovaného domu smíšený párek, který rozhodně nevypadal, že by se napadal. Právě naopak. Jediné viditelné podlitiny měli na krku a rudé stopy na tváři odpovídaly spíše rtěnce odstínu Vášnivý Nosferatu než direktům. Vzápětí se objevil i třetí člen partičky. Křen. Trojice chvíli váhala, načež se rozvyprávěla, kterak se to vše událo.
Dorazili do města z různě vzdálených dědin, aby se společně zúčastnili cool párty v bytě u kamaráda. Když došly avokádové dietní jednohubky, jáhlové brambůrky, tofu tyčinky i bylinné thé a padl dotaz, kdo pomůže s úklidem, pochopili, že je čas jít. Venku před vchodem však nabrali druhý dech a začali mezi sebou probírat zážitky z večírku a také zpívat oblíbené písně. Možná přidali i pár filmových hlášek a vše decentně prokládali anatomickými opisy a znalostmi z oblasti skotu. Evidentně byli trnem v oku, respektive v uchu, někomu z okolí, neb již byli před chvílí náležitě vyplísněni a posláni do patřičných míst. Domů.
Jelikož se všichni tři tvářili dostatečně kajícně a vůkol vládlo přiměřené ticho, věnovala jim hlídka cennou radu a vyčkala do chvíle, než se rozdělili do ideálního poměru (ti s poměrem a bez) a namířili si to do postelí.