Není péčko jako péčko. Tím nemyslíme rozmanitost filmů s hvězdokupami (jedna hvězdička by nestačila), ale první písmeno dvou slovutných měst.
Krátce před přelomem dnů se na strážníky obrátil zoufalý průvodčí z jednoho vlaku a naznačil, že má jistý problém s pasažérem. Sdělil, že dle plánu dorazili bez velkých komplikací do cílové stanice v našem městě, odstavili soupravu, dali si placáka a vyhlásili fajront. Pro jistotu ještě na závěr prošel vagony, jestli tam někoho nemá. A co myslíte? Měl ho tam. Na sedačce nalezl bivakujícího podivínského seveřana (nikoliv chachara z regionu razoviteho, ale občana sousedního státu). Vzápětí upřesnil, že jejich debata neztroskotala ani tak na jazykové bariéře, ale na ochotě pasažéra vůbec komunikovat. Natož smysluplně. V návalu beznaděje proto průvodčí požádal strážníky o pomoc.
Když hlídka dorazila, jala se zjišťovat, co dotyčného vedlo k okupaci kupé. Muž se zvláštně pousmál, nasadil výraz šachového velmistra a začal přesouvat pomyslné figurky na debatní šachovnici. Zahájil Dámským gambitem a prohlásil, že jede tímto vlakem do Prahy. Hlídka rozehru odmítla Čigorinovou obranou (to protivník nečekal) a kontrovala sdělením, že tento vlak do Prahy rozhodně nejede. Vzhledem k úspoře času (a vyčerpání šachových hlášek) strážníci přeskočili všechny další možné tahy a rovnou dodali, že tento vlak v dohledné době nejede vůbec nikam. Ani do Prahy, ani do Podolí, a ani do lékárny. Prostě nikam. Zůstává stát v Přerově. Šach mat. Muž to ale nehodlal vzdát (případně pochopit) a prohlásil, že tedy počká, až do Prahy pojede.
Hlídka mu nalila čistého vína (pančovaného kapkou diplomacie, přesvědčování a empatie) a po lopatě (pochopitelně obrazně) objasnila, že až souprava pojede, tak to bude na opačnou stranu. Nebo možná na Bruntál. Ale rozhodně ne do hlavního města. Poutník upřel upřený pohled do vybraných strážnických očí a zahájil tichý souboj zorniček. Po nekonečných osmi vteřinách mrknul první a konečně hodil ručník do ringu. Sbalil si cestovní tašku, do ní naskládal kousky betonu namíchané se střepy (ne, nepátrejte), vylovil z kapsy jednu z mnoha jízdenek, vystoupil a odešel čekat na nejbližší jedoucí vlak.
Zkrátka kočka není pes, beebob není swing a Přerov není Praha.