Občas stačí podat pomocnou ruku. Nebo čtyři. Tím není myšlena pomoc bohyně Kálí, neb o takovou pozornost asi nikdo soudný nestojí, ale asistence dvou průměrně urostlých strážníků.
Na služebně právě přistál na stole první chod v podobě vývaru s játrovými knedlíčky (pro ženáče) a čínské polévky s játrovými knedl-éčky (pro svobodné), když na operační středisko zavolala mladá žena a požádala o přítomnost hlídky, která by jí pomohla vyřešit drobný problém. Sdělila, že nedaleko nádraží je na zemi notně letitá dáma a ona nemá dost sil, aby ji sama bezpečně zvedla. Musela by ji tahat jak smíšená lidsko-zvířecí parta řepu, ale tím by jí akorát tak vykloubila paži a výsledek by nebyl zaručen. Strážníci nechali knedlíčky knedlíčky, potažmo stabilizátory stabilizátory a cobydup (což je ekvivalent pro pět minut) byli na místě.
Tam je již čekala stojící oznamovatelka a sedící dáma v letech. Na nic si nestěžovala a uvedla, že si rozplánovala síly tak, aby jí vystačily až do autobusu, kde by trochu spočinula, avšak krapet se zapovídala a jak pak spěchala, vyčerpala i rezervy. V jednu chvíli se proto při chůzi zapotácela, a než aby sebou sekla o zem jako pytel tuřínu, zkušeně se svezla do trávy s grácií fotbalisty ve vápně. Bohužel se jí vzápětí potvrdilo, že dolů to jde o chlup snadněji než nahoru. Ostatně i těsto na bublaninu občas spadne a už nenakyne. Při pohledu do dokladů se nebylo čemu divit, neboť ač to tak nevypadalo, byla dáma obtížena poctivými devíti životními křížky.
Strážníci nejdříve zkontrolovali, že si během řízeného sestupu nezpůsobila nějaké zjevné zranění, a když vše popřela, nabídli jí požadované čtyři ruce. Než se stařenka nadála, měla temeno v požadované výšce. No, možná o centimetr či dva výše, neboť v přítomnosti uniforem evidentně pookřála. Ve chvíli, kdy byla na všech dvou, oprášila se, rozdala vůkol díky prošpikované úsměvy a vzápětí již metelila na autobusové nádraží, aby stihla další spoj domů.