Je spousta případů, na které musí mít strážníci policejní čich, avšak někdy stačí i jeho základní okleštěná verze. Do půlnoci chybělo pár desítek minut, když na stálou službu zavolal pozorný svědek, který nahlásil zvláštní úkaz. Využil reklamní přestávky mezi pořady uváděnými mediálním renesančním mužem (v podstatě národní verzí F. Gumpa v oblasti televizního šoubyznysu), aby se protáhl a vyhnal virtuální mravence z dolních končetin, když zjistil podezřelou věc. Ucítil totiž z útrob činžovního domu podivný zápach spáleniny, což v něm vzbudilo důvodnou obavu, zda snad někde nehoří. Dodal, že oželí glosy z obrazovky a počká na hlídku před domem.
Strážníci tedy vyjeli situaci prověřit, neboť si byli z letitých zkušeností vědomi toho, že čas od času se někdo pokusí okouzlit svou femme fatale a na noční soaré jí začne chystat coq au vin. Bohužel při tom leckdy udělá školáckou chybu a při přípravě spořádá omáčku i s přídavkem a usne (nalitý), čímž se kur (nepodlitý) i se smaltovanou postelí začnou pozvolna měnit v dioráma uhelné sloje.
Po příjezdu hlídka ihned zahájila pátrací akci, která však byla s ohledem na pozdní noční dobu poněkud netradiční. V tichosti, aby zbytečně nevzbouřili partaje, nasávali strážníci pachy u jednotlivých futer, aby analyzovali, odkud vítr, respektive spálenec fouká. S přehledem identifikovali, kde se mrouská kočka, kdo pracuje v kravíně, kdo používá aviváž, kterou mají mazlíčci rádi či kdo na sebe před rande nalil kýbl Živých květů. Odnikud však nevanul pach připálené večeře. Nakonec však byly strážnické nosy přece jen odměněny, tedy alespoň částečně. Na patře, kde bydlel oznamovatel, zachytily senzorické receptory čichu slabý odér intenzivně pečeného kohouta (nebo lančmítu, tofu či baklažánu), který však již prakticky rozptýlil vzniklý průvan.
Jelikož nic nenasvědčovalo, že by hrozilo nějaké nebezpečí, poděkoval oznamovatel za pomoc, uklidnění a prevenci a spokojeně se odebral do svého bytu, aby stihl další část noční televizní exhibice.