Strážníci jsou zvyklí potýkat se během služby v ulicích s různými zástupci fauny i flory. Pochopitelně šelmy psovité i kočkovité v různých stádiích domestikace dominují. V těsném závěsu jsou pak roztodivní hlodavci, hmyzožravci, létající tvorstvo s peřím i bez. Tu je potřeba si poradit s pořádným prasetem, volem či oslem. Tam pak s plazy a bezpáteřními, tedy bezobratlými. No, a tu i tam se vyskytnou nečekané druhy. Zatím poslední případ spadal do kategorie těch méně tradičních.

Denní služba se teprve rozjížděla, když operační středisko obdrželo oznámení o dlouhonohé srnce s neodolatelnýma laníma očima, nerozhodně postávající uprostřed sídliště. Naštěstí se vzápětí ukázalo, že nešlo o eufemismus nějakého chlípného vilníka, ale skutečně o sudokopytníka. K prověření byla vyslána hlídka, která do té doby zajišťovala bezpečný přechod školáčků do vzdělávací instituce. Když dorazila na místo, zpozorovala srnku, jež nejistě popocházela kolem silnice. Když už byli v tom, zajistili jí strážníci nerušené překonání pozemní komunikace, což sudokopytník jako správný školou povinný puberťák ocenil frknutím. Pak však nastal menší zádrhel, když se nižší vysoká pokusila vrátit.

Hlídka tedy zahájila operaci „Konec honec“. Poctivou půlhodinku strážníci sofistikovaně uzavírali únikové cesty vedoucí na parkoviště, hřiště či hlavní silnici a zkušeně tak směřovali srnku k okraji města. Nejvíce se osvědčila kombinace pohybů, která v sobě snoubila pokyny k přistání na palubě letadlové lodi uprostřed hurikánu, Ikarův pokus nabrat znovu výšku a snaha hlavního chodu o přežití uprostřed moskytího mejdanu.

Při pohledu z balonu či balkonu by to nejspíš vypadalo jako obří plošinovka. Hlavními hrdiny byli čtyřnohý Pac-Man a dvounozí Clyde a Blinky. Nakonec se srnu podařilo dostat až k posledním domům, kde s plným počtem životů hlídce naposledy bíle zasvítila a odběhla do polí.