Kryté autobusové zastávky slouží primárně k sezení budoucích cestujících, případně ke stání těch, kteří nejsou tak dochvilní. Dále si zde lidé vyměňují zprávy, novinky a viry. Tyto budky jsou také místem mezigeneračního špičkování či příležitostí pro seznámení nesmělých hochů. Rozhodně by však neměly, až na světlé výjimky, sloužit k ležení (rozhodně ne při tom seznamování).
Právě na mladíky, kteří se na zastávce v době dopravní špičky odložili do horizontální polohy, upozornila kolemjdoucí svědkyně strážníky. Jinoši se na dlažbě různě vlnili a vibrovali, čímž vzbudili dojem, že buď někde probíjí vysoké napětí, nebo mají v nohavicích elektrické úhoře. K amatérskému souboji v pouličním breakdance vyrazila nejbližší hlídka, a již zpovzdálí zahlédla podivný úkaz, z něhož by i secvičení sokolí cvičenci bledli závistí.
V omezeném prostoru kryté zastávky se ve vzporu ležmo povaloval čekatel na muže a dva další junáci se jej pokoušeli zvednout do poněkud špatného stoje spatného. Ve chvíli, kdy se jim to povedlo, zaujali neplánovaně vodorovnou polohu naopak oni. Recipročně jim zase chtěl poskytnout oporu bratr spolucvičenec, čímž se prakticky zopakovala původní sestava. Svým způsobem připomínali poněkud neseřízené písty.
Před zraky strážníků nakonec posedali na lavičku jako kohoutci na hřad a vzdorně vystrčili podroušené brady porostlé suma sumárum sedmadvaceti vousky. Během prověřování postupně skláněli brady k hrudi a zaujatě pozorovali praskliny v dlaždičkách. Jen jeden člen pístového týmu se rozhodl poměřit se strážníky virtuální síly. Ostentativně odmítal předložit doklady a střídal totožnosti jako pomazaný otec Krasomily svá rozhodnutí. Jelikož rozhodně nevypadal jako František Koudelka, Adam Bernau ani Melichar Bota, vysvětlili mu strážníci důsledky jeho hrdinského jednání.
Jelikož je pivo v podstatě tekutý chléb a s jídlem roste chuť a hlavně ramena, nedal si jinoch říct. K jeho velkému překvapení hlídka nesrazila podpatky a nevycouvala, alebrž ho naložila do auta a odvezla na policejní služebnu k důkladnému proklepnutí.
Bez podpory kamarádských očí, které stejně raději sledovaly pukliny, dal svobodu podpažním ježkům a vyjmenoval všechny příbuzné až do třetího kolene, aniž by to po něm někdo chtěl. Protože každé veřejné vystoupení by mělo být po zásluze oceněno, stalo se tak i v tomto případě. Zatímco jeho kamarádi nasedli do vyhřátého autobusu a odjeli spokojeně domů, strčil si mládenec posmutněle ruce se složenkou do kapes, ohrnul límec i spodní ret a s pohledem upřeným na trhliny v asfaltu vyrazil pěšky.