Testosteronem překypující slovanský mačo Bivoj měl čuníka, kterému šetřil kopýtka a nosil ho na zádech. Tedy minimálně jednu cestu. Volba knížete Brunclíka padla na druha, který měl sice jen jednu hlavu, ale zato byl chlupatý a v noci zahřál lépe než jeho mnohohlavý, leč chladnokrevný sok. Ďas vzal, že by tento šupinatý predátor vypadal na erbu fakt drsňácky. Rabi Löw si zase z vltavského jílu uplácal pořádnou bábovičku, do které pomocí šému vdechl život, a i když Ruda kopal nožičkama sebevíc, tak mu ji stejně nepůjčil. My zatím do alternativních experimentů nedozráli a držíme se přízemních, leč zaběhlých vzorců. Proto naši parťáci vypadají většinou velmi podobně. Mají čtyři pracky, spousty zubů, čenich a pár dalších nezbytných atributů. V neposlední řadě mají takovou tu růžovou věc, kterou dokážou svému budoucímu kolegovi jasně vysvětlit, že zrovna oni jsou ti praví pro policejní službu. Nejinak tomu bylo i u nejnovějšího člena našeho kolektivu. „Q“ si prostě svého psovoda vybral a nedal mu šanci odmítnout. Zatím jsou pro něj největšími protivníky vlastní tlapky, plyšáci a pytlík s piškoty, ale věříme, že z něj za několik měsíců vyroste pořádný policejní tvrďák.