To za ně mnohdy dělají sami oznamovatelé. V nočních hodinách například přijali oznámení o vozidlech, která jejich řidiči nezaparkovali zrovna nejvhodněji. Ve chvíli, kdy se uvolnila hlídka, jela tuto zvěst prověřit. Na místě skutečně objevila pár aut, načež provedla veškeré nezbytné úkony a považovala tím celou záležitost pro daný okamžik za vyřízenou. To však netušila, že tím otevřela stavidla frustrace ženy v podzimu života, která trávila reklamní přestávku ve sledování televizní estrády pozorováním potemnělé ulice. Plna dojmů, které na ní zanechalo zhlédnuté emotivní vystoupení varietních umělců, se divačka rozhodla přenést nabyté teoretické zkušenosti do praxe a zavolala na stálou službu. S empatií katova pohůnka se s ženským protějškem v uniformě podělila o zjištěné skutečnosti, které právě vydedukovala. Uprostřed dštění síry si postěžovala, že strážníci evidentně využili příkrovu noci, aby se připlížili k vozidlům a pak svítili baterkami, což by si za dne nedovolili. S tím lze jen souhlasit, neb za denního světla baterek netřeba. Dále stálou službu vyplísnila za to, že by se hlídka ve dne jistě také neodvážila provádět roztodivná měření či focení, a tuto část litanie zakončila jasným příkazem, že si nepřeje (opakuji, nepřeje), aby byl byť jediný z řidičů obtěžován pozváním k projednání případného přestupku. Naposledy vydechla a už to vypadalo, že skončila, když tu nabrala druhý dech. Přidala další příkaz, kterým hlídce určila, že se musí vrátit, a to tak, že okamžitě. Následně dodala seznam ulic, kde je povoleno řešit přestupky. Vše zakončila zaklínadlem „Chraň Tě ruka Páně, jestli jste někoho obtěžovali předvoláním“. Ženě bylo lakonicky doporučeno procvičit psanou formu projevu na písemné stížnosti, neb tísňová linka je určena k jiným účelům. Zjevně skončila reklama, protože vzápětí zavěsila. Závěrem dodáváme, že chápeme, že je zlá doba, ale nejsme hněvosvody.