Městem je slyšet usilovné škrábání, jak řidiči zvětšují tankové průzory na předních sklech. Děti jdoucí do školky k nelibosti rodičů provádí destrukci ledové krusty na kalužích, protože to křupnutí je prostě nej a za případné mokré ponožky to zkrátka stojí. Obláčky dechu se rozptylují v mrazivém ovzduší. Místo toho, aby se na svatou Kateřinu strážníci schovali pod peřinu, vyměnilo několik z nich tradiční uniformu za neopren a rozčeřilo hladinu řeky. Poslední povodňová aktivita totiž s sebou přinesla několik kmenů, které v našem městě definitivně ukončily svou životní pouť. Bohužel na takových místech, kde z nich sice mají velkou radost kačeny a jiná říční zvířena, ale jinak vytváří nežádoucí hráz pod mosty. Pro strážníky je tradiční čištění mostních pilířů takovým teambuildingem, kdy si procvičí vzájemnou komunikaci a práci v nekomfortních podmínkách. Ostatně platí "fortes fortuna adiuvat". Jen letos okolnosti, nemoci a vyšší moc neumožnily provést očistu krapet dříve, takže je poněkud extrémnější.