Kapky v poryvech větru dopadaly na rozpálenou dlažbu, kde v nárazech ukončovaly svou kompaktní existenci. Žárovky v domech poblikávaly, jako by se rozhodovaly, zda zhasnou a ponoří okolí do chvilkové milosrdné tmy, či to ještě chvíli zkusí. Nezhasly. V tu chvíli nesměle zazvonil na stálé službě telefon. Mužský hlas oznámil, že v deštěm zkrápěné ulici stojí vůz, z něhož se linou velmi prapodivné zvuky, které tu a tam přehluší hromobití. Povrch kapek rozblikalo modré světlo a rozšířilo tak barevné spektrum bouře. Když strážníci dorazili k inkriminovanému vozu, protnuly temný kokpit kužely baterek. Uvnitř Faradayovy klece se objevil výjev jak z noirového filmu. Seděl tam mladý muž, od jehož hladké světlé hlavy se odrážely záblesky a lil. Přítomnost uniforem zcela narušila jeho mystické spojení mezi drtivou silou přírody a lihoviny, proto ukončil experimentování a chuťový oblouk se rozplynul. Splynutí s prvotní energií bylo nenávratně pryč. Mladík krhavým zrakem sťal hlídku, uzavřel vůz a za pleskání kapek o chodník a jeho holou leb odešel k domovu, mumlaje pradávné kletby.