Mnoho zákroků, které strážníci provádí, rozhodně nepatří k úsměvným, odlehčeným či snad poetickým.
Přesto však tvoří nedílnou součást jejich práce. Do konce dne a začátku nového chybělo pár minut, když ztichlou místnost stálé služby, ponořenou do přítmí a osvětlenou jen měkkým svitem obrazovek, naléhavě pročísl nezaměnitelný tón tísňového volání. Hlas na druhém konci rozrušeně ohlásil rvačku tří osob. Vzápětí se ve vozidlech rozezněla vysílačka a službukonající velitel k místu potyčky ihned vyslal nejbližší hlídku i psovoda se psem. Nocí se rozblikaly modré majáky. Neuplynulo víc než pár minut a první strážníci byli na místě incidentu. Hned při příjezdu nalezli ležícího muže, který krvácel z hlavy, ale byl při vědomí. Zbylí účastníci potyčky, kteří ho zbili, však nikde. Primárním cílem strážníků bylo poskytnutí první pomoci a zajištění životních funkcí zraněného. Během prvotního ošetření muž uvedl, že byl napaden dvěma kamarády z mokré čtvrti a popsal směr, kterým zmizeli do tmy. Vzápětí dorazila i hlídka republikové policie, které strážníci předali potřebné informace a dál se věnovali ošetřování. Útočníky policisté zadrželi nedaleko, kterak spokojeně odpočívali na lavičce. Zraněného, který také nebyl žádný svatoušek, si odvezla sanitka do nemocnice, pachatelé putovali na policejní stanici a s posledním zábleskem majáku se ulice ponořila do nočního ticha.