Noc. Ztichlá hotelová chodba. Záhadné kročeje odrážející se od holých stěn. Tajemná postava. To jsou ingredience, které jakoby vypadly z Kubrickova Osvícení. Už chyběl jen roztomile se usmívající Jack s pořádným nástrojem v ruce. Myšlena je pochopitelně apartní hasičská sekera.
Tak takový děsivý koktejl podávali v jednom z hotelů, kde noční personál objevil zadumaného mladíka, který bloudil dlouhými chodbami jako jazyk mravenečníka termitištěm a hledal nějakou ženu. Respektive, nestačila mu jakákoliv, alebrž sháněl jednu konkrétní. Na rozdíl od výše zmíněného ubytovacího komplexu, nebyl ten náš odříznutý od civilizace, a proto recepční zavolala na pomoc strážníky. Když hlídka dorazila, skutečně nalezla jinocha, který teprve před pár lety překročil hranice zletilosti.
Mladík se zasněným výrazem ve tváři hlídce sdělil, že v hotelu pátrá po osudové dívce a hrdě se podělil o její přibližné jméno. Něco jako Penélope Cruz, Santa Fé, Margarita, Leia (neplést si s plastovou Lelou) či Lara Croft. Nebo kombinace všech. Manažerka mladíkovi (zjevně již po třicáté šesté) vysvětlila, že v jejich hotelu nikdo takový nebydlel, nebydlí a velmi pravděpodobně bydlet nebude. Strážníkům se podařilo získat telefon na mladíkovu matku a situaci s potenciální snachou s ní konzultovat.
Maminka vysvětlila, že nikdo takový neexistuje a dotyčná žije pouze v představách jejího syna, který si vysnil imaginární femme fatale. Dále uvedla, že netrpí žádnou duševní nemocí. Jen má bujnou představivost, kterou občas podpoří sušenými travinami. Virtuálně zamilovanému mladíkovi bylo objasněno, že svou vysněnou vyhulenou vyvolenou v tomto ani jiném hotelu mimo universum The Sims nenajde, což překvapivě pochopil a hrdě odkráčel vstříc noci.