Na stálou službu se obrátila obsluha baru, která sdělila, že mají uvnitř podniku vytrvalého zákazníka. Takový stálý host není k zahození, ale tento si již nic neobjednal, nic nepil, a dokonce ani křupky si nekoupil. Jen seděl a zrakem kalným jak pivo v nádražce hleděl na vlhký tácek. Žádosti o změnu stavu po něm dle barmanky sklouzávaly jak slimáci po lopuchu.
Když strážníci dorazili na místo, zjistili, že ke změně okolností již došlo, neb muž vystřídal vertikální polohu za horizontální. Co zůstalo stabilní, byl rentgenový pohled prostupující galaxiemi. Hlídce se dotyčného podařilo vrátit na skok do naší dimenze, načež mu podala alkotester. Při uzření povědomého tvaru zahájil muž tak intenzivní sání, že po chvíli jeho obličej připomínal přezrálou blumu. Jakmile mu strážníci vysvětlili, že v tomto případě je potřebný výdej, aby mohl být objasněn příjem, jal se konečně dout. Přístroj začal vrnět jak košík koťátek a vyplivnul pozitivní výsledek. Piják sice dosáhnul pouze polovičních čísel než nechvalně proslulý řidič fekálního vozu, nicméně čtyři promile taky nejsou k zahození.
Ve chvíli, kdy začali strážníci řešit jeho umístění na záchytnou stanici, přišel s výčtem neduhů, kterými právě trpí. Od anaserpetní spinózy neboli nadměrné kučeravosti vlny až po pakostnici. Jelikož se přivolanému lékaři nezdál mužův srdeční rytmus, dopravili ho strážníci do sanitky, která ho odvezla do nemocnice. Přesně sto padesát jedna minut poté přijalo operační středisko další žádost. Tentokrát přišla od zdravotníků, kteří naznali, že hodnoty (vyjma těch o výši alkoholu v těle) jsou již v normě, a tudíž nic nebrání odloženému převozu na záchytku. Hlídka tedy poskytla bezpečnostní doprovod, nicméně kromě očního souboje nemusela zasahovat. Kruh se tak uzavřel a ukázalo se, že svému osudu člověk jen tak neunikne.