Při některých návštěvách jde o život (třeba když přijede teta Kateřina se svou nevyčerpatelnou studnicí přísloví), ale někdy jde o život naopak bez návštěvy. Tak jako v jednom z případů, ke kterému vyjížděli strážníci.
Vše začalo během brzkého odpoledne, kdy na tísňovou linku zavolala žena a skromně požádala o pomoc. Uvedla, že přišla navštívit svého známého, leč dům na zvonění odpovídal jen zlověstným tichem. To nebylo obvyklé. Nahlédla tedy oknem do útrob budovy a ke svému zděšení nabyla dojmu, že uvnitř někdo leží na zemi (podle logiky věci právě její známý) a příliš se nehýbe. Na tento popud kontaktovala strážníky. Informace to byla více než závažná a nebylo radno ji podcenit. Zablikaly majáky, zakvílela siréna a na místo svištěla nejbližší hlídka.
Po příjezdu strážníci zopakovali ženin postup. Zazvonili a nahlédli oknem, aby ověřili, že se skutečně jedná o živou osobu a nikoliv třeba o hromádku oblečení. Přece jen víc očí víc vidí a záclona má za úkol bránit pohledu. Drobný pohyb však dával tušit, že ještě nejdou pozdě a vmžiku se rozběhla záchranná akce. Vchodové dveře byly zamčené zevnitř (jak už to tak bývá), pročež přišla na řadu sousedská výpomoc. Během chvíle byli strážníci na sousedním dvoře (pochopitelně se svolením majitele) a odtud se dostali na ten pravý dvorek. Pak již to byl na zápraží a do budovy jen ten pověstný krůček. Pravda, hladký průběh mohly zdrsnit zadní dveře, jelikož kdyby byly také zamčené, neobešlo by se to bez použití síly, avšak každý potřebuje trochu štěstí. Ukázalo se, že násilí nebude třeba, neboť byly odemčené.
Uvnitř domku hlídka rychle našla majitele. Ten byl sice nejen při vědomí, ale také s podlitinou a tržnou ránou na hlavě. Následovala nacvičená první pomoc, stabilizovaná poloha a přímé spojení na záchrannou službu. Než přijela sanitka, dohlíželi strážníci na mužův zdravotní stav. Když pak odjela, dohlédli naopak na stav domu. Zamkli a klíče předali odpovědné osobě. Tímto děkujeme všem zúčastněným.