Vlhké dusno svíralo město ulepenou rukou a do oběda chybělo ještě pár desítek minut, když na tísňovou linku zavolala vyděšená pracovnice optiky, která nevěřila svým očím. Otevřela dveře a větrala, aby dostala do prodejny trochu vzduchu, čehož podloudně využil narušitel, který ji i ostatní přítomné obklíčil. Dále dodala, že se jedná o macatého potkana, který si počíná dost sebejistě a děsí všechny přítomné.
Podle zažitých představ dokáže myš vylekat slona, copak asi udělá se srdečním rytmem žen statný potkan? Strážníci byli na místě během pár zrychlených úderů srdce a hned se pustili do lovu. Drtivá většina výstroje, kterou měla hlídka u sebe, byla pro lov vychytralého hlodavce poměrně neúčinná, pročež chvíli vítězil a zlomyslně poskakoval. Avšak zapomněl, že se hraje, dokud rozhodčí nepískne konec. Strážníci rafinovaně sáhli po výbavě, která dodnes ve snech děsí žáčky škol i ředitele nadnárodních firem. Vyrabovali sklad uklízečky a popadli smetáky. Jako dvoučlenná falanga potkana z obchodu nekompromisně vystrnadili a vyhnali do kouta dvora.
Tam hlodavec zjistil, že nemá kudy uniknout. Následně se pokusil mezi strážníky proskočit zpět jako zmenšená verze Šemíka a spokojeně prchnout do kanálu. Ke své smůle si vybral chvíli, kdy smeták opisoval oblouk a setkal se s ním v průsečíku – metla, hlava, dlažba. Ozvalo se písknutí a zápas byl u konce. Kadáver byl definitivně odstraněn a dámy si mohly oddychnout.