Pomocnou ruku najde člověk nejlépe na konci své paže.
Když ale vlastní paže nestačí, musí se obrátit na tu v uniformě strážníka. Některé činnosti sice nespadají přímo do výčtu úkolů městské police, ale jak u láhve oroseného sedmischodového moku řekl moudře doktor Skružný: Když je někdo jedinej, kdo to může udělat, tak musí. Přesně tímto heslem se řídili strážníci, když v rozmezí několika hodin vyjížděli podat pomocné paže seniorovi, kterého tradičně zradila deka na otomanu. Díky minimálnímu tření mezi přikrývkou a čalouněním pohovky došlo ke sklouznutí, za které by se nemusela stydět ani posádka jamajského bobu. Pohyb nahoru již však starému pánovi nešel tak dobře a jeho vetché choti chyběla ta správná muskulatura. Pro strážníky bylo otázkou chvíle, než muže dostali zpět do sedla, respektive na otoman. Takové zvednutí pozvedne nejen ducha a náladu, ale i koutky pod rouškou. Tentokrát se to obešlo bez pozvánky na moučník, ale dobrý pocit stačí.