Nekompromisně je tu roční období, kdy se městem unisono ozývá škrábání. To se řidiči snaží opatřit svým zmrzlým plechovým přibližovadlům tankové průzory na čelních sklech (což je mimochodem zakázané). Startovací kabely patří k nejsdílenějším věcem. Ježci už jsou v kupkách listí a spokojeně tráví žížaly (ne, nežerou jablka a hrušky, a už vůbec je nenosí na zádech). Je tu období, kdy mnohdy na několik měsíců nostalgicky opouštíte chaty, chalupy, dače a zahradní domky. Abyste vaše miláčky našli ve stejném stavu (nebo ještě v lepším), dovolíme si tradičně recyklovat pár poznatků.

Před zazimováním objektu doporučujeme vyprázdnit lednice a mrazáky. Pokud nemáte nad dveřmi nápis „Host do domu, Bůh do domu. Hewittovy“. Naše hory jsou krásné, ale nemají oči. I když, my na Hané nemáme ani ty hory.
Pamatujte, že jediné otevřené dveře by měly být právě ty od mrazáků a lednic.
Neplánovaná a nezvaná návštěva znamená obvykle problém. To neplatí jen o pobertech, ale i o kunách či hasičích. Ti první vás vyberou, ti druzí vám rozkoušou kabely. No, a ti poslední sice vypadají sexy u tyče, ale taky vám prolijí chatu proudnicí. Proto doporučujeme vyjmout všechny spotřebiče ze sítě.
Vězte, že voda je drsná. I když je měkká. V pevném skupenství dokáže divy. Když si bez problémů poradí s usazenými, přeměněnými i vyvřelými horninami, není pro ni plastová trubka z marketu žádný soupeř. O olověné, kterou předchozí majitel rafinovaně pronesl z podniku kolem ostražité závodní stráže ani nemluvě. Nevypouštějte tento bod a vypusťte vodu.
Při odjezdu zkontrolujte, že po vás nezůstala žádná zvířátka, která tam byla na letním bytě. Na jaře zjistíte, že tam bylo přes zimu víc fauny, než vám bude libo.
Vezměte domů vše cenné, včetně sbírky starých mistrů. Na chalupě to zní divně, ale odvezte i všechny Muchy. A Munchy.
Co nelze odvézt a je pořád cenné, to si vyfoťte včetně sériových čísel. Jako, hodit se to může vždycky. Minimálně do rodinného alba. Rozhodně to pomůže nejen při pátrání po ztracených věcech, ale i při jednání s pojišťovnou.
Nejen v chlapské přirozenosti je ukazovat sousedům nádobíčko. Především to fungl nové, vytočené v kole štěstí. Jen ať ten hamoun se svou sekačkou s pojezdem pukne. O to trapnější je jít souseda prosit o půjčení nářadí, neboť to vaše přes zimu zmizelo. I s Muchou. Chlubte se výpěstky, nikoliv výdobytky civilizace.
Ne, rozhodně neplatí „mi casa, tu casa“. I když se jedná o pařezovou chaloupku nebo tu na slepičím pařátku, stále je to váš hrad. A správný hrad má pevnou bránu, petlice, okenice. Kdyby neměl, napochodoval by Agamemnon do Troje hned první den a bylo by. Nebojte se investovat do zabezpečení. I když jsou bronzem kované dveře to nejcennější na zahradním domku a po tornádu zůstanou jako jediné stát, tak se investice obvykle vyplatí.
Nezlobte se, ale diskriminovat otvor jen proto, že se jedná o okno a ne dveře, je nefér. A co teprve sklep či krbový komín. Měřte všem otvorům stejným metrem.
Zloděj jde cestou nejmenšího odporu (ne otvoru). Pokusu dostat se dovnitř věnuje v průměru desetiminutovku. Pak jde dál. Třeba k sousedům. A pak zase dál, protože soused sice neumí pěstovat tak zelenou brokolici jako vy, ale má stejného zámečníka. Zloděj se tak nakonec dostane maximálně do kadibudky. A tam ukradne leda …zkrátka, tam nic nevezme. Tam spíš nechá.
Nenechávejte nikde povalovat nářadí či nástroje. Příležitost dělá zloděje. Samozřejmě nejen příležitost. Když necháte u dveří opřené páčidlo, nebozez a krumpáč, je to taková třešinka na virtuálním zlodějském dortíku.
Soused je jistě zahradnický mág a má mnohem větší chlupáče (srstky, angrešty), což jistě značí, že má smlouvu s ďáblem, nicméně to neznamená, že si zaslouží návštěvu zlodějů. Když mu dohlídnete na chatu vy, on vám pak taky. Samozřejmě, než zjistí, že jste to byli vy, kdo na něj poslal inkvizici.
Jestliže nemáte moderní elektronické zabezpečení a nehodláte do něj investovat, popřemýšlejte alespoň o světle na fotobuňku. Je spousta tvorů, kterým světlo nesvědčí a raději se pohybují v tmách. Riddick i Van Helsing by mohli vyprávět.
Pokud prostě musíte vědět o slevách v marketech a máte na chalupě schránku, domluvte se se sousedy (kteří zůstávají nebo chodí častěji) na vyprazdňování. Schránky samozřejmě. Třeba výměnou za informace o těch slevách. Stejně vám na letáky tajně chodí, tak se alespoň nemusí plížit po nocích. Mohla by je vyděsit fotobuňka. A pak by došlo k neplánovanému vyprazdňování.
Čas od času se na své letní sídlo stavte. Třeba se stane zázrak, napadne sníh a hned neroztaje. Panensky čistá sněhová pokrývka zdobená jen stopami havranů a kojotů je sice poetická na fotkách, ale zve k návštěvě i dvounohé tvory. Ideální, když si plácnete se sousedem (poté co se neprokáže spojení s pekelnými silami), že kdo zrovna přijede, tak omrkne i vedlejší budovu. Případně odhází cestičku. Nebo udělá falešné stopy.
Když už máte tu smůlu a dostanete nechtěnou návštěvu (teď nemyslíme kunu ani hasiče), není hloupější nápad než vstoupit dovnitř. No, vlastně je. Vstoupit dovnitř a říct „Bóže, Božka, tady je teda bordel, rychle pokliď, ať nás pánové od policie nepomluví, že jsme nepořádní.“