A zatímco měl Vilém místo očí tankové škvírky, protože celou noc pekl housky, čímž mimochodem přiváděl svou vášnivou ženu k nepříčetnosti, měli flamendři vracející se z tahu oči přivřené z jiného důvodu. Zkrátka víčka obtěžkána tequillou něco váží. Právě v tuto chvíli kontaktovala hlídku řidička moderní drožky, která si s jedním takovým nočním tahounem nevěděla rady. Strážníci se tedy rozhodli vstoupit do jednostranné debaty a problém vyřešit. Hned v první chvíli se ukázalo, že to nebude nic jednoduchého, protože mladík s vousem ještě řídkým jako krušnohorský les v době reálného socialismu dlel v jiné úrovni matrixu. Těžko říct, zda snědl několik hrstí modrých a červených pilulek nabízených lysým dealerem v huberťáku a svářečských brýlích, každopádně králíčka následoval určitě. Spousty virtuálních králíčků. V naší realitě se pak za přítomnosti hlídky pokusil vyřešit problém s dlužnou částkou výběrem peněz z bankomatu. Nejspíše pod vlivem skutečnosti (a pod vlivem obecně), že jsou převody peněz jen virtuálním přehazováním čísel, se pokoušel vybrat peníze imaginární bankovní kartou. Pravděpodobně došlo k chybě v matrixu, protože se mu to stále nedařilo. Strážníci několik okamžiků pozorovali jeho upřímné snažení a po chvíli pantomimickou etudu s názvem „Smutný mim a bankomat“ ukončili. Nakonec se potvrdila stará známá naturální pravda zpívaná Naturalem - že když někdy prachy dojdou, tak to ještě nehoří, zastavím se za maminkou, ta mě ráda podpoří. Hlídka posmutnělého Nea naložila do auta a převezla domů. Jen pro informaci, pokus vybrat hotovost z opěradla sedadla pochopitelně taky nevyšel. Ranní budíček v podobě uniforem u zvonku nebyl pro maminku sice nic příjemného, nicméně mateřský pud zapůsobil silou tří vodíkových pum. Zatímco mladík pokračoval ve virtuálních převodech, následování hopkajících ušáků a jiných matrixových kratochvílích, spojila se maminka s reálnou taxikářkou a dlužnou částku uhradila. V hotovosti. Skutečné. I když, co je skutečné?