Mnohé krčmy, restaurace a občerstvovny těla i ducha měly před vchodem vyvolávače a různé maskoty, kteří přitahovali pozornost a lákali kolemjdoucí do útrob na trochu toho povyražení od trablů všedního života. Doby se však změnily.
Málo pochopení pro podobnou estrádu projevil majitel jedné z místních náleven, který odpoledne na tísňovou linku oznámil teatrální výstup smíšeného páru před svým podnikem. Párek výstupem údajně rušil poklidné rozjímání osazenstva nad závažnými otázkami vesmíru. U těch, kteří přemýšleli již od rána i jiných vesmírů.
Když hlídka dorazila před inkriminovanou hospodu, nalezla dvojici v plné akci. Oboustranného křiku bylo jako na derby mezi Slávií a Spartou a porozumění zrovna tak. Člověk s klasickým vzděláním sice ví, že in vino veritas, leč v tomto případě bylo toho vína zjevně hodně. Výčitky a názorové rozdíly létaly vzduchem jak šrapnely u Verdunu, a kde došla slova, nastoupily pádnější argumenty. Muž začal vůči partnerce máchat rukama jako větrné mlýny proti doně de la Mancha. Tomu však hlídka nehodlala nečině přihlížet, a tak se postavila mezi ně jako Éowyn mezi nazgûla a jeho kořist.
Muž, aniž by přestal mlít, mdle zaregistroval nový cíl, leč než jeho slimáčí reflexy zareagovaly a přesměrovaly lopatky jinam, popadla ho silná ruka v uniformě a odvedla bokem. V tu chvíli došly hrdinovi síly i závažnost situace a zvadl jako kytka ve studentském pokoji. Následně se povedený párek začal omlouvat sobě, strážníkům, štamgastům, náhodným kolemjdoucím i vesmíru. Strážníci mu důrazně domluvili a dvojice zjistila, že si je vlastně oporou (obrazně i doslova). Zavěsila se do sebe a vyrazila k domovu.
Ulice se opět vrátila k běžnému ruchu, jen z oken nálevny se tu a tam ozval výkřik „heuréka“, svědčící o tom, že byl rozlousknut další nevyřešitelný problém nebo přistála na stole další runda.