Strážníci spolupracují s anděly ze záchranné služby poměrně často.
Tu jedou, aby přistřihli křídla pacientovi, který se rozhodl vybít frustraci na posádce sanitky. Jindy vyjíždí, když si podroušené příbuzenstvo ošetřovaného nebo jeho kumpáni z mokré čtvrti myslí, že zvládnou léčbu lépe. Ve vážnějších případech pak spěchají s defibrilátorem, když to má sanitka ještě daleko. Nebo zkrátka prověřují podivná oznámení dřív, než na místo vyjede záchranka. Přesně jako v posledním případě. Večerní nebe se nádherně zbarvilo do červena. Přemoudřelý syn krále Lesních elfů Thranduila Legolas, by nejspíš prohodil tvrďáckou hlášku, že slunce jde spát rudé, protože došlo k boji a byla prolita krev. Skauti ale vědí, že je to způsobeno množstvím prachu v povětří, na němž se kondenzuje pára. Nebo něco takového. A právě v tuto romantickou chvíli na centrálu záchranné služby přišlo záhadné oznámení o zraněném muži, kterého dle oznamovatele pošlapal dinosaurus a polámal mu žebra. Všem maně vytanula vzpomínka na vtip, jehož součástí byl kolotoč, labuť, letadlo a loď. Jelikož však v okolí žádná dětská atrakce s pravěkým plazem nebyla a navíc oblohu načechraly ty červánky (což mohlo značit boj s oživlou jurskou fosilií), vyslalo operační středisko hlídku, aby vše prověřila. Strážníci po příjezdu na místo, kde mělo údajně dojít k dinostepu, nalezli tři místní pouličníky. Ti sice byli fyzicky přítomni v současnosti, ale díky „kvalitnímu matroši“ dlela jejich mysl v mezozoiku. Hlídka se trojici pokusila vysvětlit, jak se to má s falešnými oznámeními, avšak vzhledem k jejich mentální transformaci do druhohorní fauny došlo nejspíš i k adekvátnímu zmenšení mozku na velikost mandarinky. Nakonec se však vyplašili a v rámci stádového reflexu se utekli ukrýt do squatu.