Je jedno, jak tomu kdo říká, princip je obvykle stejný. Cílem je přesunou předmět P z bodu A do bodu B bez zaplacení K. Je vcelku jedno, jestli je to brambora rafinovaně dodatečně ukrytá mezi již naváženými sesterskými bramborami či věc poněkud vyšší hodnoty přenášená přes turniket v zavazadle, kapse či po vzoru kolumbijských pašeráků v těle, jak se o to kdysi pokusil legendární zloděj s MP 4 v …no v těle (jen pozor, nezaměňovat s MP 44, to by prostě nešlo).
Každou ohlášenou krádež, nebo pokus o ni, musí strážníci řádně prověřit a nemůžou to sekat jako Baťa cvičky. Splést se totiž může bystrooká závodní stráž, kamera i bezpečnostní rám, který leckdy piští jako podsvinče kvůli kdejakému kódu zrádně nalepenému na podrážce. A co teprve samoobslužné pokladny, ty teprve dokážou potrápit. Obdobně tomu bylo i v jednom z posledních případů.
Ostraha sledující ostřížím zrakem zákazníky bojující s nástrahami umělé inteligence si povšimla mladíka laborujícího s pečivem ilustračně vyobrazeným na obrazovce. Když jinoch zaplatil a natěšeně vyrazil k domovu, plánuje, že se zakousne do koblihy s otvorem za devět korun osmdesát haléřů českých (dvacetník byla zjevně ševcovská sleva za díru), byl zastaven, neb ostraha pojala podezření, že chce jíst zadarmo.
S tím mladík nesouhlasil, a tak byla k rozvázání gordického uzlu přizvána hlídka. Ta provedla pečlivou rekonstrukci činu, a ani jí se nezdálo, že by chtěl mládenec zvýšit svou váhu na cizí účet snížením váhy. Závěrem si ještě nechala přehrát kamerový záznam, který definitivně převážil misky vah ve prospěch milovníka donutů, a ten tak mohl za skandování cholesterolové klaky „Zkus dokončit skus“ dokonat sladké dílo.