Když klasik pravil, že není malých rolí, nemyslel tím pochopitelně velikost výdobytku moderní civilizace v podobě čtyřvrstvého toaletního papíru. My bychom to mohli parafrázovat slovy, že není malých případů, a každý si zaslouží náležitou pozornost. Na strážníky se s žádostí o pomoc obrátil muž narozený v roce, kdy byl vymyšlen první ovocný jogurt, takže měl zkušeností na rozdávání. Čeho však neměl na rozdávání, byly vlastní výpěstky. V podvečerních hodinách šel zkontrolovat skromnou úrodu vinných hroznů, které spokojeně tloustly a cukernatěly ve skleníku, když tu nabyl dojmu, že mu je neznámý poberta poněkud očesal. Na polní, respektive zahradní pych, byli Hanáci vždy hákliví, a proto vyjela na místo zkušená dvojice, aby ztrátu bobulí prověřila. Obhlídka místa činu rázem přenesla strážníky do oblasti rovníku, jelikož podomácku vyrobený skleník plnil svou funkci skvěle a jistě by se stal ozdobou nedělního kutilského pořadu, který začínal písní „Sousedovic Toníček, nemá žádný koníček“ a uváděl jej kutilský démon a guru Přemek. Když hlídka zkontrolovala několik buclatých trsů, zjistila chybějící sladké kuličky a několik nazobnutých. Celkem záhy se tak vyloupl možný pachatel, či snad dokonce gang, v podobě záhadných opeřenců. Podezření pochopitelně padlo na známou firmu z ptačí galerky zvanou Estornino, nicméně bez dalších důkazů musel být případ odložen. Amatérskému vinaři bylo doporučeno doladit skleník ochrannými sítěmi a vytvořit tak takový vinný Fort Knox.