Rodičovské trampoty s dětmi nikdy nekončí, což si ověřili i strážníci. Právě odbila desátá a večer se přehoupl do sekce nočního klidu, když operační středisko přijalo žádost o zklidnění rozjíveného potomka, který tropí ve společném bydlení nepřístojnosti. Odmlouvá, hlučí, kalí a vůbec se chová vyzývavě. Strážníci, vybaveni zkušenostmi s vlastním pubertálním potěrem, vyrazili na místo, aby zjistili, kde je v mezigeneračním vztahu zakopaný pes. Po příjezdu očekávali výrostka, který vylepením plakátu s Gagarinovým bratrem přišel o šanci stát se nástěnkářem, leč nemohli být od skutečnosti víc vzdáleni. Nezvedeným potomkem byl muž se čtyřmi plnotučnými a jedním polotučným křížkem na krku. Hlídka pečlivě vyslechla rozhořčené rodiče, kteří se svěřili s tím, co dnes mladý pán vyvedl. První "strajk" obdržel, když si v pokoji pustil muziku, která zněla jako zvukový záznam ze srazu poltergeistů v muzeu ešusů. Druhý "strajk" byl zahlášen, když rodiče zjistili, že pro uvolnění atmosféry synáček kapku požil. No, a za skutečnost, že si přivedl kamaráda ke sdílení zážitků, byl baseballovou terminologií „strajk-aut“. To, že se synátor staví odmítavě k rozličným domácím pracím, je již jen kyselá okurka na dortu zklamání. Hlídka v rámci objektivity vyslechla i druhou stranu, která se na popisu víceméně shodla, jen to popsala jako decentní hudební prožitek umocněný dvojkou suchého a nezávaznou debatou s kamarádem z čajovny. Poněkud dotčený syn dále uvedl, že v domě nebydlí zadarmo, ale řádně platí, protože není žádný malý klokan závislý na jejich kapse. Strážníci začali v rámci možností tupit generační ostří, což se nakonec podařilo. Na jak dlouho, jest otázkou. Inu, ty děti.