Když pak ještě jejich mozek přenechá vládu podroušeným buňkám, a ty střízlivé postaví mimo službu, je nabíledni, že komunikace bude probíhat poněkud složitěji.
Přesně na takový verbální zádrhel narazili před svítáním strážníci. Drobným varováním jim mohlo být prohlášení taxikáře, který projíždějící hlídce sdělil, že před chvílí v rámci uchování čisté hlavy a interiéru odmítl naložit poněkud opilého kunčofta. Uplynulo sotva patnáct minut a na služebnu se po vzoru drsných kovbojů pokusil vejít mladý muž. První problém nastal, když se vchodová vrata odmítla chovat jako kultovní lítačky v baru na Divokém západě. Záludně se totiž otevíraly jen na jednu stranu. Když mladík konečně zdolal tuto sofistikovanou překážku, mohl slavnostně vstoupit do budovy i kýženého kontaktu s uniformou.
V tu chvíli však nastal další problém. Ukázalo se, že mladík zcela náhodně a neplánovaně zaměňoval vyslovované samohlásky za souhlásky, přičemž nejčastější kombinace byla „blmplhumpš“. Tři desetiletí praxe a zkušené pohyby rukou pomohly strážníkům zjistit, co že si to návštěvník přeje. Jednalo se buď o žádost k přijmutí do kmene Slizkého buvola nebo požadavek na odvoz služebním autem do jakési vzdálené vesničky, protože nebyl vpuštěn do taxíku. Strážníci mu složitě vysvětlili, že ani jednu z věcí u nich nezíská, načež se zatvářil, že to chápe, rozloučil se upřímným „blable“ a vyplul na první pokus z budovy.
O pár minut později však byl zpět. A opět se stejným požadavkem. Čerstvý vzduch mu vlil něco sil do verbálního ústrojí, jelikož již nepožadoval jen odvoz, ale i pátrání po kyblíku. Zda byl kyblík eufemismus, přezdívka kamaráda nebo kódová zpráva, se nepodařilo zjistit, avšak jeho absence vehnala mladíkovi do očí slzy. Protože mu dělalo svěží povětří evidentně dobře na mysl, přesunuli se s ním strážníci ven, což se ukázalo jako šťastný nápad. Kolem v tu chvíli projíždělo vozidlo, z něhož se po zastavení vypotácel další mládenec. Nadšeně zahlaholil, že ho vyzvedla maminka autem (svatá to žena) a oba je do vísky odveze.
K hollywoodskému dojáku chybělo již jen setkání jinocha s jeho kyblíkem. Avšak v dnešní době je každého dobrého konce potřeba, takže i na něj došlo. Kyblík (skutečná nádoba) na něj čekal v odpadkovém koši před služebnou.